Recenze - Město ze skla

Oficiální anotace

Clary postupně odhaluje další střípky z minulosti své rodiny a přitom nalézá spojence v tajemném lovci stínů Sebastiánovi. Valentýn sbírá veškeré síly, aby jednou provždy zničil všechny lovce stínů, a jediná šance, jak ho porazit, spočívá ve spolupráci s odvěkými nepřáteli. Ve třetím díle série musí Clary získat vládu nad svými nově objevenými schopnostmi, aby zachránila Skleněné město. Ale je to vůbec v jejích silách?

Proč jsem si knihu vybrala?

První dva díly Nástrojů smrti jsem četla zhruba šest let dozadu. K třetímu jsem se za ta léta ale nějak nemohla dostat, i když jsem ho měla doma dokonce ve dvou edicích. Nakonec se to ale povedlo! Nakladatelství Slovart se totiž rozhodlo vydat všechny díly v novém vydání, které je jednoznačně zatím nejhezčí. A tentokrát jsem už neodolala a do knihy se pustila!


Něco málo k obálkám



Jsem moc ráda za to, že se booklab rozhodl vydat Nástroje v úplně novém grafickém provedení, které jsem v zahraničí okukovala už pěkně dlouho. Ze všech vydání se mi líbí asi nejvíc, i když původní obálky nejsou úplně špatné, bohužel v nich ale kdysi dávno vyšel pouze druhý a třetí díl.

Hodnocení

Clary by BlackNina

Clary se stále vyrovnává se svými novými schopnostmi, které dalece přesahují normální Lovce stínů. Její matka je stále v kómatu a Clary má jediný úkol - najít způsob, jak ji probudit. Mimoto se musí vyrovnávat i s city k Jaceovi, které jsou vzhledem k jejich rodinnému poutu poněkud nemístné. Valentýn mezitím shromažďuje armádu, aby mohl zaútočit na Idris a získat třetí a poslední z Nástrojů smrti. Se svými démony se pere i Simon, jehož schopnosti nejsou pro upíří komunitu ničím vítaným. Skleněné město je v ohrožení a je jen na Clary a jejích přátelích, aby zabránili blížící se invazi.

Město ze skla je třetím dílem ze šestidílné série Nástroje smrti z pera Cassandry Clareové, které u nás mimo jiné vyšly i série Pekelné stroje a Temné lsti. Stejně jako předchozí díly, i tento je zasazen do světa Lovců stínů, který je pro autorku tak typický. Její fantasy svět nabízí mnohé - úplně novou rasu bojovníků, kteří bojují proti Podsvěťanům jako jsou vlkodlaci, upíři a víly, a v neposlední řadě i démonům. Kniha je vyprávěna z několika úhlů pohledů, které se střídají a čtenář má tak možnost nahlédnout do různých zákoutí Idrisu. Autorčin styl psaní je velmi čtivý a v těch správných místech i napínavý. Město ze skla je oproti předchozím dílům dost popisné - autorka totiž představuje Idris, Skleněné město, které toho nabízí spoustu k vidění. Akčnější je spíše druhá polovina knihy, začátek je pomalejší a trochu trvá, než se to rozjede. Jsou nám také představeny nové postavy, které v budoucnu budou hrát důležitou roli v příběhu. Co se týče romantiky, autorka jí nešetří a pěkně tak doplňuje akční scény.

 "Je mi sedm set let, Alexandře. Už poznám, kdy něco nemá cenu. Vždyť ty ani nechceš svým rodičům přiznat, že mezi námi něco je." Alek na něj zamrkal. "Myslel jsem, že je ti tak tři sta let! Takže tobě je sedm set?" "No, vlastně osm set," opravil se Magnus. "Ale nevypadám na to!"

Sebastián by Far Eviler

Co se týče postav, je jich tu fakt dost. Autorka se ale snaží všem věnovat dostatečný prostor, alespoň se hlavních hrdinů týče. Clary byla do světa Lovců stínů v předchozích dílech hozena po hlavě, a tak se s ním stále musí nějak vyrovnat. Oproti autorčiným dalším hrdinkám (Tessa a Emma) je Clary poměrně zvláštní a občas působí trochu otravně, na druhou stranu ji mám pořád radši než Emmu. Pak tu máme všemi milovaného Jace, do kterého jsem před pár lety byla fakt dost zamilovaná. Jace pro mě stále neztratil své kouzlo a jeho ironické poznámky jsou osvěžující. Na mém žebříčku je sice až za Jemem, pořád je to ale fešák. Co se týče Simona, neměla jsem ho ráda kdysi, a nezměnilo se to ani teď. Sourozenci Lightwoodovi jsou fajn, především Isabella. Mou nejoblíbenější postavou ale stále zůstává Magnus Bane, který je jedno velké zlatíčko. A pak je tu Sebastián... Well, not my favorite. Minimálně ale dávám Cassie palec nahoru za pestré zastoupení ras. Hned je to zajímavější.

A nakonec mé dojmy. Na Město ze skla jsem byla neskutečně zvědavá, jelikož je to už sedm let od doby, co jsem četla dvojku. Na druhou stranu jsem ale mezitím stihla dvě další série od té samé autorky ze stejného světa, takže jsem ze cviku úplně nevyšla. Moc jsem si toho sice nepamatovala, naštěstí jsem se chytla dost rychle. A i když v mém srdci jsou na prvním místě pořád Pekelné stroje, Město ze skla bylo fajn. Sice bych vymazala Simonův pohled, protože ho fakt nemusím, ale nemůžu chtít vše, že.  Hlavní plot twist jsem sice měla vyspoilerovaný už z Paní půlnoci, ale co... Bylo zajímavé sledovat, jak k tomu došlo. A další palec nahoru za Idris - to město je prostě fascinující. (And also Malec, žiju pro ten ship).

Město ze skla bych doporučila všem, kteří hledají zajímavý a čtivý fantasy YA příběh s větším počtem hlavních hrdinů, démony a nějakou tou romantikou.

Celkové hodnocení: 4 z 5 hvězdiček

Děkuji nakladatelství #booklab (Slovart) za poskytnutí recenzního výtisku. 

Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky