Co byste dělali, kdyby vás osud začal pronásledovat?
Patnáctiletý David Case má od jisté chvíle pocit, že si s ním Osud pohrává jako kočka s myší. Rozhodne se proto pozměnit identitu, aby se mu ukryl. Změní si jméno, image, nakonec i odejde z domova, a zaplétá se do sítě podivných nehod a náhod.
Zamiluje se do starší dívky. Má svůj život pod kontrolou? A pokud ne, kdo ho tedy má v rukou? Vynikající příběh o dospívání, přirovnávaný k slavnému románu J. D. Salingera Kdo chytá v žitě.
Pocit po přečtení: Pořídím si taky imaginárního psa.
Proč jsem si knihu vybrala
Knihu jsem původně půjčovala pro kamarádku, takže jsem neměla moc plány si jí přečíst. Nakonec jsem se ale uvolila a knihu si přečetla. Byla jsem zvědavá na dílko, které získalo dokonce i cenu, takže jsem očekávala poměrně slušný a kvalitní příběh.
Něco málo k obálce
Naše česká obálka je laděna v tajemných černo-zelených barvách. Chlapec na obálce má být nejspíš Justin zdeptaný svým vlastním životem. Proč ne. Pokud mrknem na cizí obálky, také nejsou tak špatné. Na jedné z nich dokonce můžeme zahlédnout toho šíleného Pejsu!! :D
To je ona!
Hodnocení (může obsahovat spoilery)
Patnáctiletý chlapec David Case má pocit, že s ním není něco v pořádku. Myslí si, že ho pronásleduje sám osud a má spadeno na jeho život. Změní si tedy jméno na Justina Case (Just in Case) - V každém případě, svůj šatník, vzhled. Doma zůstává jen kvůli bratrovi, nakonec ale stejně odejde a nastěhuje se ke starší dívce, která se nebojí vybočovat z davu a je fotografkou. Mimo jiné také zveřejní Justinovy fotografie.
Mladík má pocit, že si s ním osud jen hraje a všude na něj číhá nebezpečí. Pořídí si tedy imaginárního psa Pejsu, který s ním všude chodí a Justin si s ním hraje. Ve škole se z Justina stane skvělá běžec, spolu s jeho kamarádem Peterem, který kdovíproč Pejsu vidí taky. Osud to zřejmě myslí vážně, když se Justin i s dívkou, do které je zamilován (ano, ta u které bydlí), ocitne na letišti (Justin tam nějakou dobu bydlí) a chce ho zabít pomocí letadla, které se čumákem zřítí přímo do letištní haly jen kousek od Justina a jeho dívky. Oba to samozřejmě přežijí a Agnes stihne ještě nafotit fotky, které později prezentuje na výstavě. 
Po přečtení téhle knihy jsem měla doopravdy rozporuplné pocity. Chápu, že kniha dostala cenu a nejspíš se jedná o jakýsi vnitřní rozpor v mladém klukovi, ale ještě se mi nestalo (povinné četby), u kterých bych byla po prvních dvaceti stranách tak znechucená. Asi to nechápu tak, jak bych měla, ale kniha na mě působila divně a rozporuplně. První věcí byl právě ten imaginární pes Pejsa. Pejsa? Co to je za jméno? Chápu, že se Justin snažil hrát cool kluka, ale Pejsa? Házel po něm míčky a následně toho psa viděl i Peter. Jak může někdo jen tak přijít a říct, že vidí imaginárního psa a dokonce jak se jmenuje? WTF?
Agnes. Byla docela příjemným oživením, taková holka, která si dělá, co chce a obléká se extravagantně. Nadšení ale pokleslo poté, co se do ní Justin zamiloval a Agnes půl knihy dumala nad tím, co by měla udělat a tak podobně. Zamilovala jsem si osud. Vsuvky v podobě kapitol psaných z pohledu osudu byly asi to nejlepší, co jsem v knize našla. Ostatní postavy byly takové zvláštní, laděné v celé té atmosféře. Myslím, že kniha má rozhodně potenciál a dala by se rozvést, ale žel bohu já v ní to kouzlo neobjevila.
Konečné hodnocení: 65 %
Zdroje:
Anotace
Obálky
Obrázky
Recenzi jsem si přečetla i se spojlerama, protože jsem knihu četla :) 65% není určitě málo a kniha nezískala cenu jen tak pro nic za nic. Jak jsem už někde psala (i autorka to sama říká), tuhle knihu si lidé zamilují, nebo ne. Ono opravdu nic jiného nelze.
OdpovědětVymazatJá knize dala plný počet hvězdiček, protože jako úča :D se den co den setkávám s různými typy dětí, za pět let mi jich prošlo aspoň 1000 různýma třídama. Každé z těch dětí má svůj vlastní svět, každý z nich je "jinak" vychovaný. Každý má své vlastní přání, sny, potřeby, a každé je jinak citlivá. Justina jsem proto naprosto chápala. Typ kluka, co sám sobě nerozumí a pomoc nehledá. Vlastně nepotřebuje. Myslí si to. Tak si vymýšlí vlastní svět, který mu zdánlivě neubližuje. Je to velmi složité :) Než bych nastoupila do práce jako učitelka, asi bych s tou knihou migla někam do rohu a držela se za čelo, co toto má být. Ten pes, Pejsa, a to jak ho hledal, jak byl zdrcený z toho, že se mu ztratil vymyšlený pes, to je jen náznak toho, že se ten mladý sám schválně utápí v negativním pohledu na svět. Dělá pro to co může. Schválně. Protože se nechce cítit dobře. Všechno je na nic a basta.
Autorka tohle dala do knihy. Když si poslechnete dnešní nekomerční hip hop, úplně tím stejným krmí dnešní mládež v písničkách.