Jelikož byly od některých z vás velmi kladné ohlasy a chcete vědět něco blíže, tak vám trochu přiblížím svůj život "ve světle", aneb jak by se to dalo nazvat. Ptali jste se na anděly, tak je máte mít. O tomto odvětví, které je pro mě v nynější době asi nejdůležitější, si ráda popovídám.
Andělé. Většinou zasazováni do křesťanského prostředí. Pravdou však je, že skoro v každé kultuře najdeme ochranné bytosti, které člověka chrání. V západní kultuře však nejčastěji najdeme právě onu křesťanskou představu (nemyslím ty šílené baculaté andělíčky v sukních z baroka, to ne).
V původním znění přišlo slovo anděl z řeckého angelos, což znamená "posel". Pokud se na anděly podíváme blíže, zjistíme, že je to překlad vskutku doslovný.
V každém z náboženství, ať je to křesťanství či judaismus, se můžeme setkat s bytostmi, které nějakým způsobem chrání lid. Pod tímto pojmem si tedy můžeme představit širokou škálu bytostí. První, co vás asi napadne, je představa překrásné a dokonalé bytosti, která má bílá křídla. Někteří možná uvidí groteskní barokní andělíčky s naducanýma tvářičkama. Ať tak, či tak, pořád se jedná o to samé - anděla.
Anděl je bytost tvořená z čisté energie, obsahující nic víc a nic míň než lásku. Ano, jejich podstatou je láska. Mají za úkol chránit nás, božská stvoření, vést nás na naší duchovní cestě, pomáhat nám, když upadneme a varovat nás před blížícím se nebezpečím.
Každý z nás, ať jsme chudí či bohatí, malí či velcí, máme svého anděla strážného (jednoho určitě, za nás život se u nás většinou vystřídá víc andělů). Andělé přímo podléhají Bohu a mohou mít několik různých podob, záleží na naší představivosti:
- Překrásná, lidsky vypadající bytost s křídly či bez nich
- Barevná energie, světýlko
- Groteskní barokní andělíčci (především u dětí)
- Zvuk či pocit
Každý z nás vnímá své anděly jinak, nejčastěji je to náš šestý smysl, intuice. Není to nic jiného než hlas našeho anděla, který nám tiše našeptává a radí. Jistě se vám to někdy stalo. Něco jste neudělali či vás jakási božská síla zachránila před smrtící nehodou. Pokud nenastal náš čas, brání nás do morku kostí.
Někdo je vnímá pomocí změn teplot v místnosti, chvěním vibrací ve vzduchu či náhlými pocity tepla či chladu na pokožce. Jiní slyší hlasy, překrásné tóny nebo je vidí přímo fyzickým zrakem pomocí třetího oka, jiní vnitřním zrakem.
Existuje mnoho způsobů, jak se s nimi spojit. Kyvadlo, astrální cestování, myšlenkové spojení, automatické psaní. Záleží jen na vás, co si vyberete. Nikdy nesmíme zapomínat, že se jedná o posly světla, tudíž nám záměrně neublíží. Andělé nemají ego. Nikdy by nám záměrně neublížili.
Psát by se o nich daly slohy, ale tolik místa nemáme. Přináším zde krátké rozdělení, které se může s místem měnit:
- strážní andělé
- archandělé (ti nejvyšší, Michael, Rafael a spol.)
- přírodní bytosti (víly...)
- zvířecí průvodci (totemová zvířata)
- vesmírní učenci
- andělské ministerstvo
- radostní průvodci
- vtělení andělé
- padlí andělé (démoni)
- průvodci (duše zemřelých)
Vlastní zkušenost
S anděly jsem se poprvé setkala před třemi lety, krátce po tom, co jsem začala pracovat s energií a astrálním cestováním. To bylo v první řadě na mém seznamu věcí, kterých jsem chtěla dosáhnout. Postupem času jsem ale zjistila, že pomoc lidem a jejich léčení a vzdělávání se mi daří více, a proto jsem začala pracovat s anděly.
Nejprve jsem na tom byla jako všichni začátečnící, nejprve jsem jen hledala informace a sháněla ostatní blázny, kteří věří v něco podobného. Měla jsem štěstí a už od počátku mne učila kamarádka, která patří mezi zkušené andělářky. Nastal okamžik, kdy jsem v anděly začala věřit, to byl totiž první krok k tomu, abych mohla pokračovat.
Dověděla jsem se jméno anděla (můj drahoušek se jmenuje Eclipsael) a s kamarádčinou pomocí jsem s ním přes ni komunikovala (rozhovoru s andělem se říká channeling). Byla jsem šťastná. Další půlrok mi trvalo, než jsem ho začala cítit a postupně i vidět vnitřním zrakem (což bylo asi to nejtěžší, fyzickým ho stále nevidím). Stále poznávám samu sebe, a tak i jeho, ale jsem spokojená. Moje cesta jde dál a Ecli mi v tom hodně pomáhá. Představte si černovlasého vysokého a urostlého muže kolem dvaceti s kamenným výrazem a máte ho.
A na konec? Zde máte poselství, které vám můj drahý a ostatní okřídlenci posílá:
,,Jděte za světlem, buďte čistí
a vaše srdce se bude radovat a bude plné lásky. Síla je v odpuštění.
Oprostěte se od všeho negativního a žijte, neboť váš život není
o přežívání."
Jemněhmotní, kteří se zdržují v mé blízkosti
- Eclipsael - můj strážný anděl, který je se mnou už od mého narození. Jeho aura či energie je kobaltově modrá. Pokud se objevuje jako člověk, pak je vysoký, má světlou pleť, ostře řezané rysy, kobaltové oči, černé vlasy, sestříhané přibližně na ramena. Obyčejně nosí bílou košili, většinou na pár knoflíčků rozepnutou nebo celkově rozepnutou a černé jezdecké kalhoty, chodí bos. Mimo tuto róbu občas nosí bílou řízu, která mu odhaluje hrudník. Ve většině případů má mohutná křídla s černými pery. Nosívá s sebou harfu, na kterou také po večerech hrává. Je přísný a málomluvný, většinou nosí kamennou tvář. Pokud se však usmívá, místnost se celá rozzáří. Miluje hudbu a nejvíce tanec. Taneční večery jsou nutností. Mimoto má také zajímavý smysl pro humor a občas mám dojem, že je trochu perverzák. Další úchylkou je moře, které ho vzrušuje. Takže při každé návštěvě moře mám o radost vystaráno. S Eclipsaelem jsem se poprvé setkala někdy cca v 16. století, kdy jeho duše byla poslána na zem, aby se něco přiučil. Bývával mým snoubencem, dokud se nevydal na povolání krále na moře a nezemřel na lodi na mor. Zanechal po sobě dítě. Od té doby mou duši provázel v každém životě. Říká mi "moje maličká" a miluje návštěvy ve sprše.
- Christophel - strážný anděl, který se mnou však není po celý život, odchází a přichází dle potřeby. Vysoký, oproti Eclimu živější a čilejší (nejspíš zobrazuje tu dětskou stránku v mé duši). Má blond vlasy někam po uši, většinou rozcuchané a jiskřící zelené oči. Hraje na klavír a miluje jakoukoliv zábavu. Vídám ho však zřídka.
- Nichael - anděl, který se mnou býval v minulosti, až do té doby, než přišel Ecli. Od té doby jsem Nichaela neviděla, objevil se teprve až tehdy, kdy spolužačce začala rapidně ubývat energie. Jak jsem zjistila, bral jí ho můj milý Nichael, který ve svém zájmu snížil své vibrace na nižší úroveń a chtěl se naučit něco nového. Díkybohu v současné době je opět na stabilní hranici, takže nikomu energii už nekrade a občas se za mnou i zastaví. Je přesně takový, jako já. Představte si Patche, to je přesně on. Drzý, ničeho se nebojí, ukecaný. Trochu badboy.
- Archandělé - Azrael, Michael, Rafael - právě je volám, když jsem v největší depresi. Přiznávám, že jsem dřív měla nějaké problémy - a právě asi díky Azimu jsem se z toho dostala. Kdo by se také nebál Archanděla smrti, že?
Text jsem zkopčila ze stránky, na kterou jsem ho už před tím uveřejňovala. (Hogwarts.cz)
Čtu celý článek s otevřenou pusou.. je to neuvěřitelný, ale úžasný zároveň. Taky bych chtěla znát svého anděla. :)
OdpovědětVymazatDěkuju :) Jsem ráda, že se to někomu líbí :) Klidně se ozvi, můžem to probrat soukromě
VymazatNechtěla by jsi to ještě nějak víc rozvést? Je to zajímavý, taky bych chtěla znát svého anděla. :)
OdpovědětVymazatAle alespoň už vím co znamená, když mám ve chvílích, kdy jsem na dně pocit, jako by mě někdo uklidňoval a takové mrazení po celém těle. :)
aky mas krasny blog :) som tu po prvykrat ale velmi sa mi paci :) urcite sa este zastavim :)
OdpovědětVymazatartjournalstories.blogspot.com