Recenze - Soužení

Anotace:

Na elitní hudební konzervatoři Thornking-Ash se učí všechno možné, ale hra na dudy rozhodně ne. Přesto sem přichází James Morgan, nejtalentovanější dudák široko daleko, aniž sám ví, co tu pohledává. Jeho nejlepší kamarádka a tajná láska Deirdre, s níž se sem přihlásil, se přes léto zamilovala do jiného a oba je vtáhla do světa temných pohádek, kde málem přišli o život.
Jamesovi zůstala jizva na hlavě, zlomené srdce a nevymáchaná pusa, jež přivádí učitele k šílenství. Jenže ani tady na Thornking-Ash se před krutými kouzly neschovají, a tentokrát je to James, komu jednou zčistajasna nastoupí do auta víla a změní jeho život k nepoznání.

Přinese mu Nuala jen další bolest, nebo mu splní nejtajnější přání?



Proč jsem si knihu vybrala

I když se jedná o knihu autorky, kterou zrovna moc nemusím, nakonec jsem se rozhodla dát této podivné sérii šanci. Příběhů o vílách jsem moc nečetla, a tak jsem se s chutí pustila do této knihy, slibující ještě větší akci než první díl.

Něco málo k obálkám

 

Stále jsem pořádně nepochopila, co má být na té naší obálce - připomíná mi to hořícího hlemýždě, ale to asi nebude ono. Nevadí - obálka je zajímavá a oproti prvnímu dílu vypadá drsněji. Oproti tomu hořící list je doopravdy šik a hodí se k tomu i font ve stejné barvě. Nevím, co si myslet o modré obálce - spíše bych ho tipovala k prvnímu dílu.

   

Německá obálka je doopravdy okouzlující. Brala bych jí všemi deseti - slečna modelka se Nuale celkem podobá a k celé koncepci příběhu mi dokonale sedí. Oproti tomu italská verze vypadá celkem zvláštně - moc mi nesedne odstín té zelené a ani modelka.

 

Bulharské obálky většinou stojí za houby, v případě Soužení se mi ale jejich obálka líbí z přítomných hořících obálek asi nejvíc. Mimo toho podivného fontu. Španělská obálka se snaží napodobit klasickou anglickou obálku, v případě španělů se mi ale moc nelíbí.

Hodnocení

Už podruhé se vracíme do světa víl a hudby. Hlavním hrdinou Soužení je James, chlapec, s kterým jsme se setkali už v prvním díle celé série. James je nejlepší kamarád Deirdre, která se během léta zamilovala. Bohužel ne do Jamese. James spolu s ní nastupuje na hudební školu a doufá, že se vše vrátí po letním dobrodružství do normálu. Nejenže mu po nebezpečných hrách s vílami zbyla ošklivá jizva, ale právě díky nim ztratil i Deirdre. James jakožto jediný dudák odjakživa přitahoval pozornost faerijů, kteří touží po jeho dokonalé hudbě. Jamesův život se změní ve chvíli, kdy potká Nualu - záhadnou dívku, o které ví pouze jedno - není člověk. Dokáže mladík, který stále vzdychá po lásce své nejlepší kamarádky najít své vlastní štěstí a pomoci ztrápené dívce, která je odsouzena shořet v plamenech?

Maggie Stiefvater má velice zvláštní styl psaní, který nemusí oslovit každého. Sází spíše na vyjadření pocitů než na děj, proto jsou její knihy tolik "lyrické". Nejvíce jsem si toho všimla u série Vlci z Mercy Falls a částečně i v prvním díle faerijské série, Nářku. Ráda si přečtu knihu, z které lyričnost přímo dýchá, ale rozhodně bych na tom nevystavěla celý děj. Zápletka druhého dílu se oproti tomu prvnímu o něco zlepšila - autorka asi pochopila, že se svými emocemi nikam daleko nedojde a pokusila se nám předvést vcelku propracovanou historku se zajímavými postavami. Soužení je jakási balada v próze - až přečtete, tak pochopíte. Největší plus bych rozhodně dala postavě Nualy - je to jediná postava z celé knihy, kterou jsem si oblíbila.

Hlavního hrdinu jsem nemohla moc vystát už v prvním díle. Nevím přesně, co mi na Jamesovi vadí. Možná ten "Simon-Jace komplex" nebo netuším. Rozhodně mi seděl o něco více než Deirdre. Jamese bych charakterem připodobnila k Samovi z Vlků z Mercy Falls - nezáživnej chlapeček, kterej běhal jako ocásek za hlavní hrdinkou. Autorka by udělala lépe, kdyby hlavní hrdinkou byla dříve zmiňovaná Nuala. Nuala patří mezi fae a jakožto ženská hrdinka má přesně to, co má - je vtipná, celkem drsná a sexy. Upřímně? Nualin charakter se vyrovná celému zbytku postav z této série. Právě díky ní a její pohnuté minulosti stojí za to si knihu přečíst.

Soužení bych rozhodně doporučila všem, kterým se líbil první díl a mají rádi styl této autorky. Neříkám, že je špatná, ale mně osobně vůbec nesedla. Musím ale přiznat, že zápletka v tomto díle byla skvělá a hodně vylepšila můj celkový pohled na tuto sérii. Pokud jste tedy fanoušky víl, pusťte se do Meggiiných knih. Neprohloupíte.

Celkové hodnocení: 78 %

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky