Recenze - Rezistence

Oficiální anotace

Žádná volba není bez následků.

Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou – a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?

Proč jsem si knihu vybrala

Divergence byla pecka, o tom žádná. Proto jsem byla dost zvědavá na Rezistenci, u které byly recenze spíše smíšené. Je pravda, že druhé díly to mají vždy těžké, ale neztrácela jsem naději. Jak by se tenhle báječný svět mohl zkazit?


Trailer

Něco málo k obálkám



Favoritem číslo jedna je samozřejmě naše obálka vycházející z originálu. Na tu nic nemá - je prostě nádherná. Ty barvy... a ten strom... Wow. Pak tu máme fialový Insurgent vlevo. Není úplně špatný, ale moc se mi tam nelíbí ty lístky. Stromek v černé není také špatný, ale na náš originál to prostě nemá.



Vítejte v Hunger... tedy v Neohroženosti. Nápad se znakem Neohrožených je super, jenom by ta slečna nesměla vypadat jako nahá Katniss, která si snaží vykroutit krk. Oranžový stromek vpravo je moc pěkný, barvičkami mi ale připomíná Alianci.

Hodnocení

Tris se stále nemůže zbavit pocitu viny z toho, co při krvavém masakru v Neohroženosti udělala. Podařilo se jí sice zachránit Čtyřku, ztratila ale mnohem víc. Z boje už není úniku, a tak jediná možná cesta pro odpadlíky vede na základnu Mírumilovných. Otázkou zůstává, jak dlouho se Tris a další Divergentní mohou skrývat. Mezi frakcemi vládne napětí a je jen otázkou času, kdy se všechno sesype jako domino. Dokáže Tris přijmout svůj osud a hodit minulost za hlavu, aby se mohla postavit novému nepříteli?

Rezistence je druhým dílem z dystopické trilogie z pera Veronicy Rothové. Rezistence navazuje přesně tam, kde skončila Divergence. Oproti prvnímu dílu se nese v o poznání pomalejším tempu. Není tu tolik akce jako v jedničce. Autorka se tu spíše zaměřuje na pocity hlavní hrdinky a na politiku, potažmo další osud frakční společnosti. I když není Rezistence tak akční, spád rozhodně má. Autorčin styl psaní je totiž velmi čtivý a kapitoly ubíhají samy. I tak je ale trochu znát, že Rezistence funguje jako výplň mezi prvním a závěrečným dílem, kde by mělo přijít velkolepé finále.

"Christino," hlesnu, ale slova, která mě napadají - je mi to líto - zní spíš jako urážka než omluva. Líto vám je, když do někoho omylem vrazíte, když někoho vyrušíte. Je mi to víc než líto.

Jak jsou na tom postavy? Tris se od prvního dílu vážně změnila. Nejsem si jistá, jestli k lepšímu či horšímu. Silně ji poznamenaly ztráty. Chápu, že se to na lidech podepíše. Jenže v situaci, v jaké je Tris... si to prostě nemůže dovolit. Bylo to jako na horské dráze - z uťápnutého ustrašeného ptáčete na Divergentní superhrdinku.

Čtyřka na tom nebyl o moc líp - většinu času mi přišel dost mrzoutský. Kam sakra zmizel ten úžasný Čtyřka z Divergence? Autorka ale charaktery svých hrdinů rozvinula velmi dobře a zaměřila se i na další vedlejší postavy, například na Uriaha. A kdo by zasloužil vykuchat a pověsit? Rozhodně Caleb.

A co moje dojmy z čtení Rezistence? No, abych pravdu řekla, tak jsem po re-readingu Rezistence čekala daleko víc. Tušila jsem, že to nebude asi tak akční jako jednička. Ale i tak. Příšerně mě iritovaly hádky mezi Tris a Čtyřkou a celkově to prostředí. I přesto jsem si ale čtení téhle knihy vážně užila, protože Veronica prostě psát umí.

Rezistenci bych doporučila všem milovníkům dystopických příběhů, kteří hledají příběh s hlavní hrdinkou, která se nebojí povstat a ukázat své slabosti.

Celkové hodnocení:  85 %

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky