neděle 16. listopadu 2014

Recenze - Řekni vlkům, že jsem doma

Řekni vlkům, že jsem domaOficiální anotace

Mimořádný literární debut, působivý příběh o smutku a dvou osamělých lidech, kteří znovu objeví lásku i radost ze života. Pouhou shodou náhod se stanou blízkými přáteli, aby posléze zjistili, že člověk někdy neví, koho ztratil, dokud ho „nenajde“.

Píše se rok 1987 a June Elbusová má čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama.

Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následek.


Proč jsem si knihu vybrala

Nebudu nic zastírat - jako první mne zaujala především magický obálka a název. Jsem velkou milovnicí vlků, a tak jsem neváhala ani minutu, zda po této knize sáhnout. A má volba se mi vážně vyplatila.

Něco málo k obálkám

Tell the Wolves I'm HomeTell the Wolves I'm Home

Ze všech zmíněných obálek je ta naše bezesporu nejkouzelnější. Zamilovala jsem se do ní na první pohled. Ach. Ani nevím, čím to je, ale nejspíš rozložení barev a vlci s konvicí. Další obálky se nesou v podobném duchu - ať už konvice, či les. Tu modrou bych také hned brala domů.

Кажи на вълците, че съм си у домаLåt vargarna komma

Dále tu máme černobílé vlky. Tahle obálka sice na první pohled nezaujme, ale když se podíváte blíže, uvidíte mnohem více. Boží. Zalíbil se mi i stromový vlk vpravo. Zajímavý nápad.

Hodnocení

MagicJune Elbusová se nejraději toulá v lese, naslouchá vlčímu vytí a představuje si, že se nachází ve středověku. Jejím nejbližším přítelem je její strýc Finn, který ale umírá na nemoc, o které se na veřejnosti pouze šeptá, a tak čtrnáctiletá dívka zůstává na světě sama. Nevychází ani se starší sestrou, s kterou si dříve tak dobře rozuměla. Dokáže se June posunout ve svém životě dále a nechat jít stravující lásku, která jí poutá k mrtvému strýci? Dokáže mu dát poslední sbohem?

Řekni vlkům, že jsem doma je samostatně stojící román z pera Carol Rifky Bruntové a je to zároveň i její knižní debut. Příběh se odehrává v osmdesátých letech v americkém New Yorku a vypráví příběh mladého děvčete, které se musí vyrovnat s odchodem svého milovaného strýce. Kapitoly jsou poměrně krátké a velmi čtivé. Autorka ve své prvotině skvěle vystihla atmosféru tehdejší Ameriky, zejména co se problému týkajícího se AIDS. Tato nemoc je také jedním z plusů, které tato kniha nabízí. Knih o rakovině už bylo dost, ale četli jste někdy o AIDS, zejména ještě v jejích počátcích? Pokud čekáte nějakou velkou akci, tak jste tu špatně. Příběh je z větší části spíše psychologického rysu, zaměřuje se na vztah hlavní hrdinky k strýcovi a vlastní rodině a detailně zkoumá psychiku a to, jak se s odchodem Finna vyrovnává.


Co když někoho milujete a je to opravdu hrozné a nepatřičné a vy to nemůžete říct jediné živé duši na světě? Když milujete tak, že tu lásku musíte ukrýt co nejhlouběji, až vám ze srdce zbyde jen jakási černá díra? Když milujete tak, že se snažíte tu zakázanou lásku zatlačit, kam to jen jde, protože doufáte, že se třeba sama od sebe udusí, ale ono se to nikdy nestane? A místo toho ještě narůstá, nafukuje se a časem je tak obrovská, že zabírá každé místo ve vás, až se jednoho dne stane vámi. 

Zmíním se i o postavách, kterým autorka dodala velmi osobitý ráz, ale přitom jim zanechala autentičnost a uvěřitelnost. Hlavní hrdinou je čtrnáctiletá June, která se chová s ohledem na svůj věk. Oproti klasickým hrdinkám se ale v mnohém liší - například svou láskou k historii, především středověku a dalším zajímavým činnostem. Její charakter ale nemusí sednout úplně každému - pokud máte raději živé a extrovertní postavy, pak jste u June špatně. Díky ní získáváme také slušnou představu o jejím strýci Finnovi, který zemřel na AIDS. Autorka se zaměřila i na Juninu rodinu - především matku a sestru Gretu, které se June během pár let odcizila. Pro mne nejzajímavější postavou byl ale Finnův přítel Toby, který sice působí nezajímavě a obyčejně, ale já se do něj zamilovala. 

UntitledA jak jsou na tom moje dojmy z čtení této neobyčejné a citlivé knihy? Vlci mne velmi mile překvapily a upřímně jsem nečekala, že mi u nich ukápne i slza. Ze začátku jsem se sice moc nechytala, ale postupem času si mě autorka doslova omotala kolem prstu a já hltala každou další kapitolu. 

Ať už je to samotným tématem, či netradičními postavami - Vlci rozhodně stojí za přečtení, protože poukazují na tragický osud obyčejných lidí a na to, jak může nemoc ovlivnit váš život i přesto, že jí sami nemáte a to, jak je těžké se smířit s odchodem našich nejbližších.

Řekni vlkům, že jsem doma bych doporučila všem milovníkům citlivých a reálných příběhů, kteří se chtějí začíst do románu z prostředí osmdesátých let a přečíst si něco o tom, jaký dopad může nemoc mít na nejbližší okolí nemocného. 

Celkové hodnocení: 95 %

Děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.
Více o knize ZDE.

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky

6 komentářů :

  1. Krásná recenze. Tuto knihu bych si chtěla přečíst. :))

    OdpovědětSmazat
  2. super :) knížku dostanu k Vánocům a už se moc těším

    OdpovědětSmazat
  3. Super recenzia. Obálka sa mi tiež veľmi páči a knihu by som si niekedy rada prečítala. Inak, doteraz som ani netušila, že sa zaoberá aj AIDS.:D

    OdpovědětSmazat
  4. Vypadá to naprosto bombasticky! :D A asi mám další knihu na svůj seznam! :D

    OdpovědětSmazat
  5. Slzy? A sakra, tak to jsem v háji. =D Ale ne, jsem už rozhodnutá, že pokud tuhle knížku nenajdu pod stromečkem, nejpozdějc v lednu si ji koupím sama. I když nemám v lásce srdceryvný příběhy, zrovna AIDS je svým způsobem moje slabá stránka, prostě něco, po čem mám neodbytnou potřebu skočit, i když vím, že mi to zlomí srdce. =D Krom toho, ta obálka je úchvatná.

    P.S. Doporučovala jsem ti někdy film The Normal Heart? Je přímo o začátku epidemie AIDS a je fakt skvělej. Hraje tam Mark Ruffalo, Matt Bomer, Jim Parsons... ;)

    OdpovědětSmazat
  6. Tuto knihu bych si chtěla moc přečíst. Obálka mě v knihkupectví přímo uchvátila. Recenze se ti moc povedla a ještě více si mě na tuto knihu navnadila :)

    OdpovědětSmazat