To nejlepší + největší zklamání za rok 2014

Konečně jsem se přemluvila k sepsání nějakého toho shrnutí za minulý rok, stejně jako loni. Neváhala jsem ani chvíli a seznam nosila v hlavě už nějakou tu dobu. Rozhodla jsem se ze všech knih vytvořit seznam Top 12 nejlepších knih, které jsem za rok 2014 přečetla. Plus největší zklamání roku 2014. Jste připraveni? Tak jdeme na to.


A jen tak mimochodem, za rok 2014 jsem přečetla celkem 161 knih (většina byla do školy).

TOP 12 NEJLEPŠÍCH KNIH

1. Ignite Me od Tahereh Mafi

Závěrečný díl série Shatter Me od spisovatelky, která má za manžela Ransoma Riggse. Ignite Me je moje srdcovka a ihned po přečtení mi bylo jasné, že bude knihou roku a nikdo (vážně nikdo) ji nenahradí. Vlastně mám takový dojem, že to první místo měla už před vydáním :D No, nicméně... Proč právě ona je knihou roku? Musím zmínit, že jsem jí četla v angličtině (český překlad bohužel autorčinu stylu dost ubral), takže hodnotím i podle toho. Tahreh dokázala stvořit logické zakončení, které mne velmi potěšilo. Hlavní hrdinka navíc prošla tak úžasnou proměnou, že se to jen tak nevidí. Největší podíl na tom, že je ale Ignite Me jedničkou, je Kenji Kishimoto, vedlejší postava, která konečně dostala dost prostoru. Má neuvěřitelně vtipné hlášky a jeho charakter je prostě ťuťu. Přidal tomu i Warner, kterého stále miluju (ale na Kenjiho nemá). Trochu to kazil hysterka Adam... Ale víte co? Alespoň jsem se zasmála. Ignite Me se tak zařadila na místo mé nejoblíbenější knihy vůbec. Letos budu samozřejmě re-readovat celou sérii znova. Asi se z toho stane každoroční zvyk.

Recenzi najdete ZDE


2. Fallout: Equestria od kkat

U Falloutu jsem se musela hodně držet, abych ho nestrčila na první místo. Ale to jsem slíbila už Ignite Me a nehodlala jsem ustoupit. A tak Fallout (ač je to fanfic), skončil na místě druhém. Dílo něco málo přes 2 000 stran dlouhé odehrávající se v alternativní postapo Equestrii (ano, poníci). Mám dojem, že jsem se dost vykecala v recenzi, ale tak ve zkratce... Fallout vyhrál druhé místo, protože má tak skvěle vymyšlený příběh, že strčil do kapsy všechny ostatní knihy, které jsem letos četla. Vážně. Hrdinové jsou boží, během příběhu se rozvíjejí, je to hodně akční a autorka se nebojí nechat postavy umírat. Takový Darren Shan, akorát drsnější.

Recenzi najdete ZDE


3. We Were Liars od E. Lockhart

U We Were Liars jsem netušila, do čeho jdu. Uposlechla jsem rad zahraničních blogerů a nečetla si anotaci ani nekoukala na recenze. A vážně to pomohlo! Nemůžu vám moc říct, co přesně udělalo z téhle knihy bronzovou finalistku... Ale z velké části tomu pomohl poetický styl psaní, vsuvky v podobě pohádek a celá ta atmosféra. Měla jsem to štěstí ji číst v angličtině. Host by ji měl vydat v letošním roce, takže jsem celkem zvědavá na překlad. Ne, že bych mu nefandila, ale We Were Liars je jedna z těch knih, kterým překlad možná trochu ublíží (protože ta autorčina poetika se prostě doslovně přeložit nedá, aby vám to dalo ten kýžený výsledek).

Recenzi najdete ZDE


4. Cinder & Ella od Kelly Oram

Na čtvrtém místě se umístila kniha od jedné z mých nejoblíbenějších autorek. Od Cindera jsem toho moc neočekávala, i když anotace sama o sobě zněla vážně slibně. V poslední době mám ráda příběhy ze života se serióznějším tématem. A v Elle to doopravdy je. Všechno. Předpokládala jsem, že hlavní hrdinka bude nějaká slaboška, která bude neustále fńukat, jak to má těžké. Ellamara si toho zažila fakt hodně. Ale víte co? Ona se nesložila a nefňukala! Zamilovala jsem se do prvků fantasy, které autorka využila v podobě fantasy světa knih a následně i cosplayů. Opět jsem Ellu četla v angličtině. A není to vůbec těžké. Pokud hledáte nějaký srdceryvný a milý příběh lehce inspirovaný původní popelkou, pak vám tuhle jednohubku vážně doporučuji.

Recenzi najdete ZDE


5. The DUFF od Kody Keplinger

Kolem téhle knihy jsem se motala strašně dlouho (už nějak od začátku blogování). K přečtení mne dokopala teprve Freckles, která mi ji půjčila domů. A já ji světe div se přečetla! DUFF se perfektně hodila k situaci, kterou jsem sama procházela. Hlavní hrdinka je navíc pěkně od rány, což se mi moc zamlouvalo. DUFF je sama o sobě úžasně vtipná. A to jsem ještě nemluvila o Wesleyem, který vám určitě zamotá hlavu. Kniha, která řeší problém nepřátel s výhodami? Jasně, proč ne? Navíc se nebojí mluvit otevřeně o sexu, což je rozhodně velké plus (nejsem sice žádný nymfoman, ale často mi přijde, že knihy z americké produkce sex odsuzují a nepíší o něm, asi moc pobuřující).


6. Kostičas od Samanthy Shannon

Kostičas v jednu dobu četli všichni. Já jsem tou mánií prošla bez úhony a schovávala jsem si jej až na horší časy. Nic moc jsem od něj neočekávala. Děsila mě totiž složitá hierarchie a pojmy, které jsou vzadu ve slovníčku. Nakonec jsem ale i já podlehla. První částí jsem proplula pomaleji, jelikož jsem tomu moc nerozuměla a pořád se mi něco pletlo. Jakmile ale vše zapadlo do sebe.. Zamilovala jsem si Strážce a Kostičas se dostal do Top 12. Celý systém Kostičasů je vážně boží a nemůžu se dočkat pokračování. Je to jedna z knih, která mne letos velmi příjemně překvapila.

Recenzi najdete ZDE


7. Prozření Mary Dyerové od Michelle Hodkin

Jsem asi jedna z posledních, kdo tuhle jednohubku ještě nečetl. Maru jsem si chtěla přečíst už od minulého veletrhu knih, kde jsem si ji pořídila. Došlo k tomu ale až letos, když jsem byla spolu s Cathy pořadatelkou společného čtení. Mara Dyerová je vážně psycho kniha, kterou nedoporučuji číst v noci. Ty halucinace a tak... Brrrr. Mara je dostatečně strašidelná, psycho, akční a romantická. Má prakticky všechno. Autorka vám navíc na konci připraví takový cliffhanger, že budete muset okamžitě číst dál. Já to mám tenhle rok v plánu.

Recenzi najdete ZDE


8. Národní třída od Jaroslava Rudiše

A abych nebyla trapná jen s těmi zahraničními autory, přidávám i jednoho českého. Jaroslav Rudiš si mě získal už na autorském čtení, které pořádala naše VŠ. Předčítal tam kus ze své poslední knihy Národní třída... No, a jak to dopadlo vidíte sami. Národní třída je netradiční dílko s osobitým humorem, který se mi velmi zalíbil. Od autora jsem kdysi četla Nebe pod Berlínem, které mne sice tolik neoslovilo jako Národní třída, ale i tak je vidět, že Rudiš prostě umí. Pokud se chcete zasmát a přečíst si něco netradičního, pak se po Národce určitě poohlédněte.



9. Anglická dívka od Daniela Silvy

Detektivky Daniela Silvy jsem až do minulého roku neznala. Díky Padlému andělovi k recenzi jsem se ale do autorových knih naprosto zamilovala, a tak se není čemu divit, že se na devátém místě objevuje právě jedna z jeho knih. Miluju hlavního hrdinu, komplikované zápletky a hlavně to prostředí Izraele a špionů. Na Anglické dívce je ještě jedno plus - z části se odehrává i v Moskvě. Mám ráda Moskvu a všechny knihy, které se tu odehrávají. Pokud hledáte netradiční detektivku, u které se dobře pobavíte, pak vám doporučuji určitě Silvu. Nemůžu se dočkat, až si sérii Gabriela Allona přečtu celou.

Recenzi najdete ZDE


10. V podsvětí od Meagan Spooner

V podsvětí vlastně nebyla až tak akční nebo tak něco... Ale je to moje srdcovka. Styl autorky naprosto zbožňuji a stejně tak i svět, ve kterém se Skylark odehrává. A Badyán s Orenem... No, asi budu raději mlčet, ale něco na těch knihách je. Snad je to využití magie a strojů.... Snad je to město Léthé. Autorka je zvyklá dost popisovat, takže pokud na to nejste, pak asi tuhle sérii radši vynechejte. Co jsem tak odkoukala z recenzí, tak se Ptačí zpěv líbil málokomu.

Recenzi najdete ZDE



11. Řekni vlkům, že jsem doma od Carol Rifky Brunt

Letošní horká novinka od Joty, která se líbila prakticky každému, koho znám. A oprávněně. Já se na první pohled zamilovala do obálky, která je naprosto čarokrásná... a prostě tak. Měla jsem z anotace trochu pochyby o samotném příběhu, ale nelituji. Zamilovala jsem se jak do Finna, tak do jeho kamaráda. Hlavní hrdinku jsem sice až tak nemusela, ale samotný příběh o dospívání a hledání sama sebe je top. Plus hovoří o AIDS, což jsem v YA knihách zatím moc neviděla.

Recenzi najdete ZDE


12. Easy? od Tammary Webber

Poslední knihou v top 12 je další kniha od nakladatelství Jota. Easy? je new adultka s poměrně silným příběhem, který si mne získal už od samého začátku. Světe div se, přežila jsem hlavního hrdinu a dokonce i hrdinku. Už si na čtenářský zážitek moc nevzpomínám, ale i tak sem tahle kniha nevratně patří.

Recenzi najdete ZDE

NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ ROKU 2014

Něco málo než začnu... Knihy, které se tu objeví, rozhodně nejsou nějak špatné nebo tak... Jsou to jen knihy, od kterých jsem měla velká očekávání a ony mne prostě zklamaly. A čím? To se dovíte už u konkrétních kousků.

1. Aliance od Veronicy Roth

Proč právě Aliance? No, jeden z hlavních důvodů je ten, že jako mnoho ostatních čtenářů, i já jsem se nedobrovolně dověděla jeden velký spoiler. Což mě neuvěřitelně naštvalo a díky němu mi trvalo tak další tři měsíce, než jsem se ke knize dokopala. I tak mne ale Aliance zklamala, nejenom díky tomu podivnému konci. První díl jsem milovala a je to moje třetí nejoblíbenější dystopie. Od Rezistence to šlo ale k šípku a Alianci jsem četla jen s velkým sebezapřením. Rothová píše vážně skvěle, ale moc jsem to Tris už nebaštila. Nebýt Uriaha, tak Alianci asi ani nedokončím.



2. Osudové rozhodnutí od Lisy McMann

Závěrečný díl série Lovkyně snů. Série, která má neuvěřitelný potenciál. Zajímá mě vše okolo snů, a tak jsem byla na celou sérii vážně zvědavá. Už od prvního dílu jsem sice nebyla moc spokojená, ale dvojka byla poměrně příjemné překvapení. Čekala jsem tedy na nějaký velkolepý závěr, který by objasnil, jak Janie s Cabelem skončí. No, to se tedy fakt nestalo. Třetí díl je dle mého názoru absolutně zbytečný a stačilo by, aby měl tak 50 stran. Protože se tam fakt nic neděje. Kdyby autorka skončila dvojkou, nic by se nestalo.




3. Carrie od Stephena Kinga

Od Carrie jsem měla hodně vysoká očekávání, jelikož to byla moje první kingovka. Tak nějak jsem z filmu věděla, co mě čeká, a tak jsem byla na autorův brilantní styl psaní vážně zvědavá. Byla jsem proto hluboce zklamaná, když jsem dostala roztahaný nevýrazný příběh, který jsem měla problémy dočíst. Netuším, kde měly být ty hororové prvky, ale já jsem u Carrie usnula. Chápu, že autor knihu napsal už docela dávno, ale i tak... Doufám, že se odhodlám k dalšímu Kingovi, protože Carrie mě nepřesvědčila.




4. Hledání Aljašky od Johna Greena

Já a John Green spolu máme poměrně složitý vztah... V loňských zklamáních byly Hvězdy, letos tam je Aljaška. John Green má jeden velký problém - jeho knihy jsou tak opěvované, že jsem od něj také hodně očekávala. Naprosto zbožňuji jeho styl psaní, ale i tak mám menší problém - se samotným příběhem. U Aljašky jsem měla konkrétně problém s hlavním hrdinou, který mi přišel nevýrazný a neuvěřitelně nudný. Ale abych Aljašce nekřivdila - druhá polovina byla vážně skvělá, díky čemuž jsem jí úplně nezatratila.




5. Ten, kdo stojí v koutě od Stephena Chboskeho

Můj milý příteli... (sorry za parodování, Kath :D)... Charlie, malý Charlie... Stejný problém jako u Aljašky. Čekala jsem od něj velké zázraky. Příběh byl vlastně dost zajímavý, ale nedokázala jsem se vůbec spojit s hlavním hrdinou, který mi přišel otravný... Chápu, co na tom ostatní vidí. Charlie je jistě netradiční hrdina a to, co zažíval, by stálo nejméně za další dvě knihy. Já jsem se s ním ale vůbec nedokázala ztotožnit a potkat ho v reálném světě, tak se z nás kámoši doopravdy nestanou. Charlie má ale jedno plus, a to je Patrick. A ano, řadím se k lidem, kteří si nezamilovali Sam.

Recenzi najdete ZDE


6. Slza od Lauren Kateové

Nádherná obálka, která vás úplně láká k přečtení... Ne, já jsem nad Lauren Kate po dočtení série Pád nezlomila hůl. Slzu jsem si prostě musela přečíst, zvláště po zjištění, že tam půjde o Atlantidu. No, překvápko... Atlantida se objevila až na konci. Nebýt toho konce, tak to s knihou vzdám. Od začátku je totiž zdlouhavá a nudná... A hlavní hrdinka by zasloužila zastřelit. Ale víte co? Dvojka by měla být daleko lepší, protože ten konec stál za to.

Recenzi najdete ZDE



7. Chain Reaction od Simone Elkeles

Jako poslední zklamání tu máme závěrečný díl trilogie Perfect Chemistry. Tuhle sérii vážně miluji, ale trojka byla prostě nejslabší. Bylo to asi tím, že hlavním hrdinou byl tentokrát Luis, kterého nemám ráda. I samotná dějová zápletka by se dala daleko více natáhnout a vyšperkovat. Čekala jsem víc. Mnohem víc.

DALŠÍ KNIHY, KTERÉ SE NEVEŠLY DO TOP 12

(proklikem na obálky se můžete dostat na recenzi knihy - pokud jsem recenzi tedy napsala)

A co vy a vaše top? Hoďte mi do komentářů odkaz na váš! :)