Recenze - Do Poklidné modři

Oficiální anotace

Árie a Perry jsou rozhodnuti najít Poklidnou modř, bezpečné útočiště před éterovými bouřemi dříve než Sobol a Hess. V jeskyni, kde nalezli provizorní útočiště, se snaží usmířit obě skupiny, Osadníky a Outsidery, které spojuje jen nenávist k jejich zoufalé situaci. Čas běží a je třeba zachránit Uhlíka, kterého kvůli jeho neobyčejným schopnostem unesli Sobol s Hessem. Pak dorazí žalem zničený, rozzuřený Roar a svou touhou po pomstě všechny uvrhne do nebezpečí.

Perrymu a Árii nezbývá než sestavit zcela nepravděpodobnou družinu a vydat se na beznadějnou záchrannou akci. Uhlík není jen klíčem, který jim odemkne Poklidnou modř, a jedinou nadějí na přežití – je to i jejich kamarád. V umírajícím světě má smysl jediné – přátelství.

Proč jsem si knihu vybrala

Série Nebe byla jednou z prvních dystopií, které jsem kdy četla. Takže je jen přirozené, že se mi živě zapsala do paměti. Zamilovala jsem si nevšední svět i samotné hrdiny. A tak jsem přirozeně chtěla vědět, jak to všechno dopadne. 


Trailer

Něco málo k obálkám



Naše obálka se inspirovala tou originální, která je nádherná (až na to, že Árie i Perry vypadají jako voskové figuríny). U té naší se mi moc nelíbí modelka Árie a na modela Perryho jsem si už zvykla. Pokud jde o fialovou obálku vpravo, tak jsem také víceméně spokojená. Až na to modré kolo. 



Francouzská Always Blue je trochu děsivá. Árie se jim vážně povedla, o tom žádná. Perry se asi snaží napodobit Jace. No, a vážně netuším, co je to za osobu vpravo. Vážně doufám, že to není Roar. To červené vpravo je krásné, jenom netuším, kdo má být ta blondýna.

Hodnocení

Éterové bouře jsou stále horší a horší a jedinou nadějí, jak přežít, je najít bájnou Poklidnou modř. Její souřadnice ale zná jen hrstka vyvolených. Árie a Perry doufají, že se jim to povede dřív než Hessovi se Sobolem. Osadníci a Outsideři budou muset začít spolupracovat, aby přežili. Sobol s Hessem totiž unesli Uhlíka, který by mohl být jediným klíčem k tomu, aby se vůbec dostali do Poklidné modři. Árie s Perrym budou muset sestavit tým, který se vydá na záchrannou výpravu. Osud všech totiž leží v Uhlákových rukách.

Do Poklidné modři je třetím a závěrečným dílem série Nebe z pera Veronicy Rossi. Na začátku je nutné podotknout, že součástí knihy je i druhá část předchozího dílu, takže samotná Poklidná modř začíná až po srdceryvném konci druhého dílu. Autorka umístila děj svého příběhu do světa, který je sužován éterovými bouřemi. Rozdělení na Outsidery a Osadníky se začíná pomalu ale jistě rozpadat. Všichni jsou totiž na stejné palubě. Oproti předchozímu dílu, který byl díky chybějícímu konci trochu nudnější, nám Veronica Rossi v závěru přináší akční a neotřelou podívanou, u které budete zadržovat dech. Kniha je opět vyprávěna z pohledu Árie a Perryho, kteří se vždy střídají. Samotné zakončení je více než uspokojující - nechybí mu napětí, logická stránka a je poměrně uzavřené.

"Na zpívání jsem moc unavená."

Moc smutná Moc ustaraná. Moc vyděšená.

A jak dopadly postavy? Oba hlavní hrdinové prošli během celé série poměrně velkým psychickým vývojem, což se odráží především na Árii, která byla původně Osadnicí a během celé série stále více a více podléhala Outsiderům. Coby hlavní ženská hrdinka je více než snesitelná, chová se rozumně a o svých činech nejprve přemýšlí. Perry coby Krvepán musí neustále přemýšlet o svých rozhodnutích v souvislosti se svými lidmi. Další silnou postavou je Peregrinův nejlepší přítel Roar, který se musí vyrovnat s tragickou událostí. Autorka nezapomněla ani na vedlejší postavy - věnuje jim poměrně veliký prostor a neustále ukazuje na rozdíly v myšlení Osadníků a Outsiderů.

A jaké jsou mé dojmy ze čtení Poklidné modři? Nejprve bych se ráda vyjádřila ke konci druhého dílu. Je vážně škoda, že nebyl součástí druhé knihy, protože pak by byla Cesta věčnou nocí daleko více dynamičtější. Tím pádem je tedy jasné, že po šokujícím začátku čekáte, že i zbytek Poklidné modři bude probíhat ve stejném tempu. A autorka se o to vážně snažila, za což má u mě malé nepatrné plus. Jak jsem se již zmínila na začátku, celý svět mám ráda, přijde mi originální a i zakončení bylo parádní. Nejvíc se mi líbil duševní rozvoj hrdinů. A taky Roar. Je to jedna z postav, které si zamilujete. Skvělý je také jeho vztah s Árií.

Do Poklidné modři bych doporučila všem milovníkům netypických dystopií, kteří mají rádi akci a nebojí se neohrožených hlavních hrdinů a nelítostného světa na pokraji zkázy.

Celkové hodnocení: 93 %

Děkuji nakladatelství Euromedia Group za poskytnutí recenzního výtisku.
Více o knize ZDE.

Zdroje:
Anotace a obálky

Obrázky:
Aether Grows
Peregrine and Aria Kissing