Recenze - Jako zabít ptáčka

Oficiální anotace

Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. 

Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka.

Proč jsem si knihu vybrala?

Jako zabít ptáčka je jednou z amerických klasik, kterou čte každý druhý teen hrdina, který chodí na americkou střední. Byla jsem poměrně zvědavá na to, o čem kniha vlastně je... a šla jsem do ní s tím, že jsem vůbec nečetla anotaci ani nic jiného... Což je na jednu stranu asi dobře.

Něco málo k obálkám

Velké množství obálek této knihy v sobě obsahuje motivy stromu, ptáka či dítěte (nebo všechno dohromady). Tady jsem vybrala pár zástupců, kteří mě zaujali. V případě naší nové obálky se moc vyjadřovat nebudu - ke knize to sedí, to zajisté, ale nemám ráda mrtvá zvířátka. Ne.

Nejradši mám asi tahle dvě vydání... Jednoduché a barevně moc pěkně sladěné.

Hodnocení

Maycomb je ospalé městečko v Alabamě, kde se nic moc neděje. Osmiletá Čipera a její dvanáctiletý bratr Jem si vzali za úkol vylákat z domu děsivého souseda, který nikdy nevychází. Vše se ale změní ve chvíli, kdy je obviněn mladý černoch ze znásilněný bělošské dívky. Události nabírají nečekaný spád - obhájcem černocha totiž není nikdo jiný než advokát Atikus Finch, otec obou dětí. Jak se vyrovná s předsudky a rasovou nenávistí, která v tehdejší době ovládala Ameriku? Je možné, aby pravda vyhrála proti lidskému strachu a předsudkům?

Jako zabít ptáčka je první knihou ze stejnojmenné "série", kterou následuje nedávno vydané volné pokračování Go Set a Watchman, z pera autorky Harper Lee. Děj je zasazen do alabamského městečka v 30. letech 20. století., kterého se tehdejší hospodářská krize až tak netýká. Příběh je vyprávěn z pohledu osmiletého děvčete a jejího staršího bratra, což je už samo o sobě poměrně atypické vzhledem k tomu, že autorka v příběhu řeší závažné problémy týkající se rasových předsudků v tehdejší Americe. Kniha je velmi čtivá, a i když je první část poměrně nudná, od samotného soudu se tempo zrychluje a nabírá na obrátkách. Autorce nelze upřít spoustu zajímavých myšlenek, které prostřednictvím Atikuse Finche přinesla svým čtenářům - nelze se tedy divit, že se Jako zabít ptáčka dostalo i do americké povinné četby.

Nikdo nevěděl, jakých zastrašovacích metod pan Radley použil, aby Bubu nepřišel lidem na oči, ale Jem si představoval, že ho skoro ustavičně drží řetězem připoutaného k posteli.

Pomalu tak přejdu k samotným postavám. Hlavní hrdinka Jana Luisa, které všichni přezdívají Čipero, je na svůj nízký věk velmi vyspělá (za což nejspíš může její otec advokát), a i když je stále dítě, chápe některé souvislosti daleko lépe než sami dospělí. Její dvanáctiletý bratr Jem je někde na hranici puberty, což je na něm dost znát. Je tak rozpolcen mezi světem dospělých a bezstarostným dětstvím, které musí nechat za sebou. Velkou roli tu hraje i jejich otec Atikus, který stojí proti rasismu a je odhodlaný za práva černochů bojovat i u soudu. Harper Lee dokázala mistrně vystihnout povahu a náladu, která panovala v tehdejší době ve Spojených státech, což se odrazilo i na povaze samotných postav, které nejsou černobílé a čtenáři tak mohou lépe porozumět jejich jednání.

Dostávám se tak k nejdůležitější části - vlastním dojmům. Z této knihy mám hodně rozporuplné pocity. Netušila jsem, do čeho jdu, tudíž jsem neměla ani žádná očekávání. Byla jsem zvědavá na knihu, která se objevuje prakticky v každé povinné četbě v kterékoliv YA knize, která se odehrává na střední. Nejsem fanouškem pomalých rozjezdů, ale u Ptáčka jsem udělala i výjimku. Od poloviny se to celkem rozjelo a já čekala se zatajeným dechem, jak soud nakonec dopadne. Dětské hlavní hrdiny v knihách moc nemusím, ale u téhle mi to ani tak nevadilo. Vše totiž vynahradil Atikus, který metal jednu zajímavou myšlenku za druhou... Když to zhodnotím objektivně jako celek... líbilo se mi to. Autorka dokázala skvěle vystihnout tehdejší atmosféru a rasovou nenávist... Asi chápu, proč je tahle kniha na seznamu povinné četby.

Jako zabít ptáčka bych doporučila všem, kteří hledají zajímavý a hloubavý příběh o rasové nenávisti odehrávající se v minulém století v Americe. Dejte Ptáčkovi šanci, ta kniha si to doopravdy zaslouží.

Celkové hodnocení:  3.5/5*

Děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzní e-knihy.
Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky