Recenze - Doctor Who: Silueta

Oficiální anotace

Když je v zamčené pracovně nalezeno mrtvé tělo jistého Marlowa Hapwortha, je zřejmé, že si s touto záhadou může poradit leda Velký detektiv – Madam Vastra.

Z boxera Ricka Bellamyho vysála jakási osoba v oblečení pohřebáka veškerý život. A to rozezlí Sontarana Straxe.

Karneval kuriozit, shluk bizarních, ale poutavých atrakcí, a také místo, kam se Jenny Flintová vydá hledat odpovědi.

Ale co mají všechny tyto příhody společného? A co s tím má co do činění bohatý průmyslník Orestes Milton? Doktor s Clarou se přidají k lovu a brzy se ocitnou ve změti událostí, kde nic není tím, čím se jeví být.

Přesně a jasně vykreslený viktoriánský Londýn, sympatický Paternoster gang, napínavá zápletka a boj o záchranu obyvatel města na Temži – to je další ze série knih vycházejících z kultovního sci-fi seriálu.

Proč jsem si knihu vybrala?

Jsem velkým fanouškem Doctora Who, takže bych si přirozeně nenechala ujít ani knižní příběhy z prostředí tohoto fandomu. Na Siluetě mne navíc zaujal fakt, že se tu objevuje Dvanáctý Doktor a trio Madame Vastra, Jenny a Strax. Plus to prostředí. Miluji viktoriánský Londýn.

Něco málo k obálce

Ze všech Doctor knih, které u nás zatím vyšly, se mi Silueta líbí asi nejvíc. Je to především sladěním barev - blíží se pomalu zima a pěkně to navozuje danou atmosféru. Navíc jsou tam mí oblíbení hrdinové... Takže palec nahoru!

Hodnocení

Ve viktoriánském Londýně se děje mnoho záhad - a ta nejnovější se nejspíš skrývá na místě zvaném Karneval kuriozit. Náhodné vraždy, tajemná osoba v kápi, mizející lidé. Může za tím snad stát jedna osoba, která to vše řídí? To vše samozřejmě přiláká Doktora a jeho společnici Claru. kteří se spojí se svými třemi přáteli - madame Vastrou, Straxem a Jenny, aby záhadě přišli na kloub. Dokáže se ústřední pětice postavit tajemným silám a odhalit zloducha dříve, než bude příliš pozdě?

Silueta je padesátým třetím dílem ze série krátkých příběhů z prostředí kultovního seriálu Doctor Who (česky Pán času), tentokrát z pera Justina Richardse. Příběh se odehrává v devatenáctém století ve Viktoriánské Anglii - planeta Země. Hlavním protagonistou je dvanáctá reinkarnace Doktora, v seriálu ztvárněná Peterem Capaldim. Doprovází jej společnice Clara Oswaldová, a coby vedlejší postavy se tu mihnou Madame Vastra, Strax a Jenny. Stejně jako Závoj smutku a Dálecká generace, i Siluetě se nedá upřít její čtivost. Oproti předchozím zmíněným je ale daleko akčnější a mysterióznější - Doktor musí spolu se svými přáteli zjistit, co je tajemná Silueta vlastně zač a kdo se skrývá za vraždami. Tajemně působí i samotné zasazení příběhu - temné uličky zasněženého Londýna jsou tím pravým místem pro pletichy, možná i mimozemského původu. 

"Máte teda ňáké ponětí vo tom, kdo všecky tyhle lidi vraždí, pane Strax?" zeptal se seržant, když už se měl k odchodu."Nemám," odpověděl Strax. "Ale mám druha, který mi tvrdí, že jakmile vyloučíte nemožné, všechno ostatní, co zbude, ať je to jakkoli nepravděpodobné, musí být pravda. Přeji pěkný den."

Jak se autor vypořádal s postavami? Přakvapivě dobře ztvárnil Dvanáctého Doktora, který je většinou dost podivínský a hlavně nabručený. Oceňuji i narážky na předešlé regenerace - pokud jste zapálenými fanoušky DW, tak si určitě všimnete. Claru sice moc nemusím, ale v Siluetě mi na nervy nelezla skoro vůbec - její přítomnost jsem si užívala, stejně jako tria Vastra - Jenny - Strax. Strax je kapitola sama o sobě - jeho vtípky s granáty k Doktorovi už prostě patří. Zajímavě zpracovaní jsou i antagonisté - samotná Silueta byla tvrdým oříškem a její identita zůstala skrytá skoro až do samého konce. Pokud tedy máte výše zmíněné postavy rádi, pak vám tuhle knihu rozhodně doporučuji - já jsem byla s jejich vyobrazením více než spokojená. 

Dostávám se tak k vlastním dojmům. K doktorovským knihám jsem byla poměrně skeptická. Je poměrně těžké vykreslit atmosféru, kterou seriál má. To, co dělá Doktora Doktorem. Silueta se mi z dosud česky vydaných tří (nyní již čtyř) líbila nejvíc. Mělo to tu správnou amosféru, příběh byl skvěle propracovaný a četlo se to jedna báseň. Je pravda, že mám pro Viktoriánský Londýn slabost, ale umím si velmi dobře představit, že by tahle kniha byla zpracována jako jeden z dílů seriálu. Nejsem si úplně jistá, jestli by knihu pochopil někdo, kdo není ve fandomu, ale u Siluety si to umím i představit. Knihu jsem zhltla během jednoho dne a vůbec nelituji, že jsem se pro ni rozhodla. V letošním roce rozhodně patří mezi ty lepší kousky. 

Siluetu bych doporučila především fanouškům seriálu Doctora Who, kteří stále nemají dost a žízní po dalších příbězích oblíbeného Pána času. Když už nic jiného, tak hlášky Dvanáctky (Capaldiho) stojí za to!

Celkové hodnocení: 4 z 5 hvězdiček

Děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku. 
Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálka
Obrázky