Recenze - Život po tobě

Oficiální anotace

Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí.

 Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…

Proč jsem si knihu vybrala?

Než jsem tě poznala jsem zhltla jedním dechem. Lou i Willa jsem si zamilovala. Zprvu jsem se do Života po tobě moc pouštět nechtěla - přeci jen recenze na druhý díl nejsou až tak pozitivní, jak jsem čekala. Nechtělo se mi. Nakonec jsem ale podlehla, protože... kdo by nechtěl vědět, co bylo dál?

Knižní trailer

Něco málo k obálkám

Máme nejhezčí obálku. Bez diskuze. Hlavně u tohohle pěkného paperbacku (nemám ty hardbackové verze s plackou ráda). Jako zástupce tu pak mám tři zahraniční obálky. O pořízení bych přemýšlela maximálně u té první, kde je výrazný font a je to pěkně sladěné.

Hodnocení

Po ztrátě milovaného Willa Traynora se Louise Clarkové, která o něj půl roku pečovala a zamilovala se do něj, změnil celý svět. Kdysi usměvavá a svérázná Lou se změnila v chodící trosku, která neví, co si počít se život. Will ji sice nabádal, aby se snažila jít dál a poznat co nejvíce nových míst a lidí. Jak ale můžete jít dál, když se člověk, který pro vás znamenal vše, rozhodl ukončit svůj život a ani vy jste nebyli dost dobří pro to, aby se rozhodl zůstat. Po ošklivém úraze se ale Lou do života vetře někdo, kdo má s Willem společného více, než by si myslela. Lou je tak postavena před úplně novou výzvu - dokáže pomocí jiným zachránit i sebe samu?

Život po tobě je druhým dílem z plánované trilogie Me before you z pera britské spisovatelky Jojo Moyesové, která má na kontě již nespočet románů pro ženy. I přes tragičnost prvního dílu, který byl hořkosladký a fanynkám doslova vyrval srdce, je Život po tobě svým způsobem daleko více temnější a depresivnější. Ústředním tématem je totitž motiv ztráty a to, jak se s ní vyrovnat.

Akci v knize příliš nehledejte - především první polovina příběhu je rozvláčnější a pomalejší - autorka popisuje Louisin kažodenní život a její pocity. Zlom se odehraje teprve ve chvíli, kdy do jejího života vstoupí Willova samozvaná dcera - autorka tak hlavní hrdince nakládá na bedra ještě víc. Pokud jde o romantickou linku, přišla mi místy až násilná. Samozřejmě zde je - občas sice trochu klišé, ale jinak mi Louin nový objev až tak nevadil. Na Willa Traynora samozřejmě ale nemá. První díl pro mne byl pětihvězdičkovou záležitostí, těchto kvalit pokračování bohužel nedosahuje. Nejspíš za to mohla očekávání a to, že mi ta depresivní atmosféra až tak nesedla.

"K čertu s tebou, Wille!" zašeptám. "Táhni k čertu za to, žes mě opustil!"

Dalším drobným problémem pro mne byly postavy. Louisu Clarkovou stále miluji, o tom žádná, bohužel jsem ji však v Životě po tobě skoro nepoznala. Samozřejmě chápu, že vyrovnat se se ztrátou je těžké. Lou z prvního dílu ale byla svá a právě díky tomu jsem si ji i zamilovala. Tu starou Lou jsem v dvojce vídala jen občas. Willova dcera Lily je případ sám o sobě. Otravnější a sobečtější holku jsem ještě nenašla. Na druhou stranu jsem s ní soucítila v druhé polovině příběhu, jelikož to neměla fakt lehké. Úplně jsem nechápala vedlejší linku týkající se Lousiny matky a jejího zájmu o feminismus, ale budiž. Záchranář Sam byl vcelku sympaťák, ale nejlepší postavou celé knihy pro mne byl opět Will Traynor, který je sice pořád mrtvý, ale Lou na něj hodně myslela a mluvilo se o něm.

Jaký je tedy můj verdikt? Jaké jsem měla po dočtení pocity? Doporučuji si po dočtení prvního dílu (pokud vás fakt sebral) dát pauzu a Život po tobě nečíst hned. Co se týče autorčina stylu psaní, tak je velmi čtivý a byl jedním z důvodů, proč jsem knihu přečetla tak rychle. Nebylo to rozhodně vůbec špatné a pokud se vám jednička líbila, rozhodně sáhněte po dvojce. Nejsem fanouškem depresivní Lou a nikdy nebudu. Třetí díl si i přesto přečtu, jelikož dle premisu a konce trojky táhne sérii na lepší časy (nemusela by tam být tolik Lily). I když by Než jsem tě poznala žádné pokračování nepotřebovala, přesto Život po tobě rozhodně nezavrhuji. Zkuste ho. Minimálně je to Moyesová, a to za zkoušku fakt stojí.

Život po tobě bych doporučila všem, kteří milují styl Jojo Moyesové a nevadí jim knihy s depresivní tematikou.

Celkové hodnocení: 3.5 z 5 hvězdiček

Děkuji internetovému knihkupectví Martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku. 

Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky