Máme tu opět každoroční shrnutí toho nejlepšího a nejhoršího, co jsem za celý rok přečetla. Sice o měsíc a půl déle, ale přece! Za rok 2018 se mi povedlo přečíst krásných 222 knih, což je naprostá bomba (jsou v tom i mangy, samozřejmě). GR výzvu jsem měla nastavenou na 100 knih, tudíž jsem musela několikrát nastavovat. Pojďme rovnou na to nejlepší!
TOP 12 NEJLEPŠÍCH KNIH
Vybrat Nejlepší knihu roku 2018 pro mne byl oříšek, protože jsem měla hned dva adepty, kteří by si to zasloužili. Nakonec to ale vyhrála kniha 172 Hours on the Moon, která má sice své mouchy a mezery, i tak mi ale vyrazila dech. Je to survival horor z vesmíru, což je o to děsivější. Do angličtiny to navíc bylo přeloženo a mám dojem, že ji má na svědomí seveřan. Nicméně! Po dočtení jsem několik hodin byla naprosto ochromená strachem a další dva dny jsem měla noční můry, což asi mluví za vše. Druhou nejlepší knihou je pak Pestilence, první díl ze série Jezdců Apokalypsy. Lepší New adult jsem už hodně dlouho nečetla. Autorčin styl psaní je neuvěřitelný, stejně jako vztah, který mezi sebou hlavní hrdinka a Pestilence mají. Top. Další výbornou knihou byl Hate List, který sice vyšel už dávno, u nás ale vyšel teprve loni. Velmi dobře zpracované téma střílení na škole. Vřele doporučuji.
Nikoho asi nepřekvapí, že se tu objeví i moje milovaná Tahereh Mafi. Whichwood je sice řazen mezi middle grade, já bych ho tam ale fakt nedávalo. Naprosto neskutečně krásný jazyk, kterým je to psané, temný příběh, mrtvoly... Bylo mi potěšením, paní Mafi. Nesmí tu chybět ani manga. Jako první tu mám skvost jménem Jojo's Bizarre Adventure. Sérii sice pořád čtu, protože je fakt dlouhá, ale jako zástupce tu mám první volume první části Phantom Blood. Upíři, nacisti, hamon, gay pózy, mrtví psi... JoJo je hodně specifický, já ho ale právě o to miluju ještě víc. Ve Phantom Blood je navíc fakt boží vztah mezi nevlastními bratry-rivaly. Doporučuji. Mám tu ještě jednu další mangu, a to Your Name (Kimi no na wa), které jsem četla v polštině. Nádherná kresba a příběh, který chytne za srdce. A je k tomu i film, u kterého si pobrečíte.
The Cruel Prince se u nás sice v překladu tolik nechytil, u mne ale zabodoval na plné čáře. Autorčin styl psaní zbožňuju a líbí se mi, jakým způsobem popisuje fae. Hlavní hrdinka je navíc sympaťačka, která se nebojí jít přes mrtvoly a zahrát si i roli antagonistky. Jo, není to žádná pohádka jako ve Dvorech Maasové a Cardan fakticky není Rhysand, ale právě proto je to taková pecka. Z kostí a inkoustu je skrytý poklad, do kterého jsem se zamilovala. Série možná není tolik populární, autorka ale rozhodně umí vymyslet originální svět, který mě baví. A upřímně doufám, že u nás vyjdou i další díly, protože by to byla škoda... Dalším velkým překvapením je To Kill A Kingdom, což je standalone! Téma sirén se v YA tolik neobjevuje, takže za to autorce rozhodně dávám pomyslné plus. Její styl psaní je navíc neuvěřitelně čtivý a hrdinové jsou také skvělí. Bavilo mě to od začátku do konce, must have.
Veršovaná Long Way Down je další objev roku 2018. Narazila jsem na ni úplnou náhodou na zahraničním booktube. Úderná, emocionálně silná a must read. Vypráví přítel Willa, jehož bratra někdo zastřelil a on se chce pomstít... Queens of Geek je neuvěřitelně čtivá LGBT+ kniha z prostředí conu. Queer knihy sice až tak nevyhledávám a pečlivě si je vybírám, tahle mne ale mile překvapila. Vtipné, romantické a CON! To chceš. A samozřejmě tu nesmí chybět Už jsem normální ?!? od Holly Bourne, o jejíž existenci jsem neměla ani zdání. Na rozdíl od Greenových želv se mi příběh Evie a její porucha OCD líbil o milion procent víc (tak to má vypadat)! I když je kniha občas depresivní, je i vtipná a plná feministických myšlenek, které naprosto podporuji! Boží je i dvojka!
NEJHORŠÍ KNIHY A NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ ROKU 2018
I když většina knih, které jsem loni přečetla, byla spíše průměr nebo něco lepšího, našly se i takové případy, které bych nejradši zapálila a vyhodila je z okna. Jako první tu máme jedinou knihu, kterou jsem v roce 2018 nedočetla, a to Dej mi své jméno. Vehementně jsem se snažila to nevzdat, ale rozvleklé popisy, naprosto nudná zápletky a děsní hrdinové mne donutili knihu odložit. A to se snažím dočítat i ty největší hrůzy... Jako další tu máme dvě beast eroticy, od kterých většinou čekám alespoň nějakou neexistující úroveň, která by vydala na dvě hvězdičky. Ani jedna z níže zmíněných to bohužel nedokázala. Stealing from the Dragon měla naprosto stupidní hlavní hrdinku, která se pokusila okrást draka, ale nechala se radši chytit a... místo útěku radši usmlouvala, že se s drakem vyspí. Why...? U Sacrificed to the Demon jsem čekala něco zajímavého, přeci jen... démoni alespoň tělesně připomínají lidi, ne? Nicméně autorčin výběr jazykových prostředků to kompletně zabil, takže to dějová linka neměla šanci zachránit.
Dále tu máme tři contemporary romance, které by si zasloužily spálit v kotli. U Forever Too Far, třetího dílu Rosemary Beach, mne hodnocení nijak nepřekvapilo a čekala jsem to. I předchozí dva díly byly naprosto strašné a četla jsem je jen kvůli tomu, že autorka píše fakt čtivě a sledovat osudy jejích bezduchých hrdinů je zábava. Blaire je jedna z nejhloupějších hrdinek, které existují a Rush... zasloužil by kladivem po palici. Na Forever too far bylo dobré jen to, že se tam objevila Harlow a Grant... V roce 2018 jsem se pustila i do všemi milované série Papírová princezna... a byla to osudová chyba. A i když by si tu zasloužila být celá série, protože to byla prostě hrůza, vybrala jsem jen dva nejhorší exempláře. Broken Prince je do první poloviny naprosto zbytečná nuda, ve které se neustále opakuje jeden trope... A sorry, ale ten konec byl takové klišé a taková blbost, že už to horší být nemůže. Nehledě na to, že autorky považují každodenní násilí a řešení problémů tímhle stylem za normální a nijak ho neomlouvají. Korunu tomu ale nasadil Twisted Palace, který je pro mě kromě Atticusových knih nejhorší knihou celého roku (jo, i to dino porno je lepší). V celé knize se sice řeší vražda, jenže to naprosto nedává smysl a je to absolutně nerealistické. Podplácení tu ale funguje perfektně! A to nemluvím o celé řadě dalších blbostí, které jsem zmínila v GR recenzi.
Když už jsme u toho Atticuse... Jsem poměrně velkým fanouškem tzv. "moderní poezie" a snažím se z tohohle žánru přečíst co nejvíce knih. Na rovinu tu říkám, že Atticus je poměrně oblíbený a dost lidem se jeho knížky líbí, tudíž moje reakce je čistě subjektivně a neznamená to, že vám se to líbit nebude. Jako první jsem četla Love Her Wild, do které jsem se pouštěla poměrně s nadšením, protože poezii o lásce já můžu. Bohužel, dostal půl hvězdičky a to jsem byla ještě mírná... Atticus sází na svou fanouškovskou základnu a na fotografie, protože to je tak jediné... Osobně mi ta grafická stránka ale spíš překáží, protože těch fotek tam je víc jak textu... Z celé sbírky jsem našla dvě básně, které byly okay a celkem se mi líbily. Zbytek pokládám za kopírák motivačních vět a quotů z Twitteru a tumblru - našla jsem dokonce jednu, která je do písmene stejná jako text někoho jiného. Tolik k originalitě... Jeho novější sbírka The Dark Between Stars u mě obstála trochu lépe (vytáhla to na 1.5*), a to jen díky tomu, že se mi ve sbírce líbilo o básničku víc než v první sbírce. Oproti tomu ale ještě více fotografií... Moje rada - Atticus patří na Instagram a nikam jinam. Jako třetího zástupce poezie tu mám Vanillu, u kterého mě vážně mrzí, že to nefungovalo. Hlavní hrdina je totiž asexuál a jeho přítel se s tím snaží nějak vyrovnat... Bohužel byla zápletka plytká, s hrdiny se nedalo moc ztotožnit a celé to prostě nefungovalo. Kniha je navíc poměrně dlouhá, takže za to ten čas strávený s ní vážně nestojí.
Vážně jsem doufala, že se tu žádná Varáčková neobjeví, ale bohužel... U knihy Stálo to za to mě to neskutečně mrzí, protože do tří čtvrtin to byla paráda - depresivní, syrové a vážně mě to bavilo. Jenže pak přišel plot twist, z kterého jsou všichni kromě mě nadšení... jako WTF? Nedávalo to žádný smysl a kompletně to zničilo všechno, co autorka do té doby vybudovala. Další katastrofou je The Mirror in my Dorm Room, kterou autorka na Amazonu propagovala zadarmo. Zaujalo mne to, jelikož mám ráda cestování časem a znělo to slibně. Nejsem rodilý mluvčí, tudíž nemám moc právo hodnotit stylistiku anglických děl, jenže tady to nešlo a výběr slov, sloves atd. mne byl do očí a řekla bych, že lepší práci dokáže napsat i studentík na základce. Příběh byl také nicneříkající a nedával moc smysl. Škoda. A jako poslední tu máme Led nebo oheň, který si tohle místo zasloužil díky tomu, že byl absolutně nudný, nic se tam nedělo a číst ho bylo celkem utrpení. Autorka navíc přidala Matherovo POV, které bylo naprosto zbytečné.
DALŠÍ KNIHY, KTERÉ SE NEVEŠLY DO TOP 12 NEJLEPŠÍCH KNIH
A jaké byly vaše topky a stopky za rok 2018?
Podělte se do komentářů a klidně hoďte i odkaz, ať mrknu! :)
Žádné komentáře :
Okomentovat