Recenze - Spát v moři hvězd - Kniha I.

Oficiální anotace

Měl to být rutinní průzkum neobydlené planety. Ale když pod povrchem neznámého světa narazí xenobioložka Kira Navárezová na pozůstatek mimozemské stavby, změní to navždy nejen ji, ale i chod lidských dějin. Hrůzy i zázraky prvního setkání s novým druhem, monumentální bitvy o osud lidstva a nejvzdálenější kouty galaxie – to je budoucnost, která Kiru čeká, když se rozhodne odhalit pravdu o tajemné mimozemské civilizaci.

Proč jsem si knihu vybrala?

Protože je to Christopher Paolini! Jiná odpověď ani neexistuje. Jeho dračí sérii Eragon miluju úplně stejně jako třeba Harryho, jelikož jsem s oběma vyrůstala. Navíc na Paoliniho novou knihu jsem čekala mnohem déle než na tu od J.K. I samotná anotace zní děsně zajímavě - dospěláckou sci-fárnu jsem ještě nikdy nečetla, takže byl největší čas nějakou vyzkoušet.

Něco málo k obálce

Jedna z nejhezčích, jaké v knihovně mám. Naživo ještě hezčí. To prostě doma mít chcete.

Hodnocení

Pro xenobioložku Kiru Navarézovou je poslední výprava na neobydlenou planetu pouze rutinní záležitostí. Slunná budoucnost se snoubencem však zmizí v nedohlednu, když dojde k nečekanému vývoji událostí a Kira se dostane do středu monumentální bitvy o galaxii mezi druhy, o jejichž existenci nemělo lidstvo ani ponětí (je to však doopravdy pravda?). Setkání s novým druhem, hledání sebe sama a nejvzdálenější kouty galaxie - dokáže Kira čelit novým výzvám nebo se stane jednou z mnoha obětí války?

Spát v moři hvězd je nový román bestsellerového Christophera Paoliniho, který se proslavil především díky dračí tetralogii Eragon. Tentokrát zabrousil do vod dospělácké fantasy, mladší čtenáři si tak tedy budou muset spíše počkat (i když se do příběhu mohou zkusit také začíst). V českém překladu vyjde kniha ve dvou částech, toto je recenze na tu první. Autor už kdysi proslul svým čtivým stylem psaní, který si díkybohu zachoval i v nejnovějším díle. Díky tomu se i přes poměrně dost komplikovaně strukturovaný příběh kniha velmi dobře čte. Je však stále třeba dávat pozor a všímat si detailů, s kterými Paolini nešetřil. To vše dohromady tak dalo dohromady fascinující a originální alternativní svět, ve kterém se lidstvo dávno přesunulo na jiné planety a v současnosti se setkává s prvními známkami jiných civilizací. Autor se zaměřil na vše - na popis kultury různých mimozemských civilizací, na to, jak fungují lidská společenství a jak pokračovalo osidlování, na fungování lodních mozků (nejsou to AI jako v Illuminae) a na techniku vesmírných lodí. Popravdě nejsem nějaký vášnivý čtenář sci-fi, možná proto jsem si ale knihu tak moc užila. Bylo to doslova dechberoucí. 

Temnota. Rozlehlý prostor, pustý a neznámý. Hvězdy jako studené tečky světla na sametovém pozadí, ostré a zbytečné.

A to nemluvím o samotném příběhu. Nechybí tu spousta akce, napětí, scén jak vyšitých z hororu, přestřelek mezi lidmi a ufouny, na začátku trochu té romantiky a v neposlední řadě neskutečně fascinující soužití s mimozemským organismem. Kromě toho se autor zaměřil i na spoustu otázek točících se kolem lidskosti a samotné existence. Jeden by řekl, že to nemůže jít vůbec dohromady, vše spolu ale výborně pasuje. Během necelých 600 stran na vás tak čeká neskutečné množství zvratů a informací, které je občas trochu těžší vstřebat. Knihu je tak ideální si dávkovat. Paolini navíc píše úžasně atmosfericky, takže máte pocit, že jste s hlavní hrdinkou na lodi.

Paolini svůj příběh v neposlední řadě také vystavěl na budování charakterů. Skvělým příkladem je už hlavní hrdinka Kira Navarezová, které se život změní o 360 stupňů. A nejen to. Změní se dokonce i to, kým je. Soužití s mimozemským krunýřem jménem Měkké ostří možná trochu připomíná Vetřelce, na druhou stranu tu ale funguje jako takový druhý protagonista, takže... klaďas. Náhled do hlavy Kiry byl neuvěřitelně fascinující a nedokážu si upřímně představit, že bych byla v její kůži. Pozadu nezůstávají ani vedlejší postavy (a že jich je!), a to nejen ty lidské, ale i ty mimozemské. 

Nakonec mé vlastní dojmy. Ani nedokážu popsat, jak moc jsem se na novou knihu od Paoliniho těšila. Měla jsem totiž možnost se s ním potkat i na prvním Humbooku, kde jsem si jen potvrdila to, že pořád patří k mým nejoblíbenějším autorům. Jsem neskutečně ráda, že se mi všechna očekávání splnila. Spát v moři hvězd je bezpochyby tím nejlepším, co jsem letos četla. Líbil se mi komplikovaný a rozmanitý svět, který autor vytvořil, stejně jako mimozemské rasy a jejich kultura. Přispěla k tomu i neohrožená hlavní hrdinka, která své tělo od první části musí sdílet s mimozemským krunýřem. Chtěla bych ještě pochválit nápad s lodními mozky - originální a neotřelý nápad, který mě bavil. 

Spát v moři hvězd bych doporučila všem, kteří hledají originální a propracovanou sci-fi s badass hlavní hrdinkou, emzáky a nečekanými zvraty.

Celkové hodnocení: 5 z 5 hvězdiček

Děkuji společnosti albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Více o knize ZDE

Zdroje:

Anotace a obálky

Photo 2 by Matjaz Slanic