Recenze - Sága Lartena Hroozleyho: Palác prokletých (3)

Anotace

Ještě než do jeho života vstoupila Madame Okta,
Circo Mostruoso
a Darren Shan,
Larten Hroozley byl mladý muž.
Toto je jeho příběh.

Poté, co opustil svého mistra a pobil téměř celou posádku na lodi, Lartena sužuje pocit viny. Život v upířím klanu už ho neláká, proto se rozhodne usadit v Paříži, kde se vydává za člověka. Ve francouzském velkoměstě konečně najde trochu štěstí, a dokonce se tu i zamiluje do lidské ženy. Ale jeho temné tajemství je lidskou rasou vnímáno jako hrozba, a tak je postaven před těžké rozhodnutí: Bude se i nadále skrývat a žít někde na okraji lidské společnosti, nebo zaujme svoje místo v upířím klanu a bude chránit tvory, kteří jsou slabší než on?



Proč jsem si knihu vybrala

Prvním velkým lákadlem je samotná obálka, která je naprosto neuvěřitelná. Miluju polární záři a v kombinaci s mým oblíbeným spisovatelem je to... prostě áááá. Navíc se celá série blíží ke svému konci, a tak jsem o to víc zvědavá, co se Lartenovi stane tentokrát. 

Něco málo k obálkám



Začnu tou naší, protože ze všech zmíněných je bezkonkurenčně nejhezčí. Automaticky jí řadím mezi jednu z nejhezčích obálek, které jsem u Shanových knih kdy viděla - grafik si dal opravdu pěknou práci a vytvořil umělecké dílo. Pokud jde o zbývající dvě originální obálky, tak nejsou úplně špatné. K ději se hodí, a to je hlavní.



A nakonec tu máme tuhle žlutou podivnost. Nevypadá to úplně zle, ale ten havran mi k sérii moc nesedne. Zvlášť ne v kombinaci s touhle barvou.

Hodnocení

Po krvavé lázni na lodi se Larten vydává spolu s malým chlapečkem, kterého jako jediného ušetřil, na cestu do ledové pustiny, aby se smířil s bohy a zahynul. Opuštěný upír ale v nehostinném kraji nalézá něco úplného jiného a jeho další cesta ho zavádí do Paříže, kde se konečně usazuje. Novinkou je i to, že se snad poprvé za delší čas zamilovává do lidské ženy - snaží se zapomenout na krvavou minulost a žít dle lidských poměrů. Mladý upír to ale nebude mít vůbec jednoduché - Osud s ním má totiž jiné plány...

Palác prokletých je třetím dílem ze čtyřdílné Ságy Lartena Hroozleyho, což je spin-off k původní dvanáctidílným Příběhům Darrena Shana z pera irského spisovatele Darrena Shana. Jelikož autor ukončil předešlý díl dost otevřeně, čtenář se do Paláce prokletých vpraví hodně rychle. Akce přichází ihned na začátku a odkrývá čtenáři úplně nový svět ledového království. Darren Shan nabízí v tomto dílku ale mnohem víc - čtenáři mají možnost poprvé nahlédnout do milostného života bručounského Lartena, což je samo o sobě dost vzrušující. Milovníci původní ságy si jistě přijdou na své - vše do sebe začíná zapadat jako skládačka a spousta dosud nejasných věcí se v Paláci vyřeší. Nechybí ani staří známí, na které autor rozhodně nezapomněl a nyní se jim dostává daleko většího prostoru. Pokud si ale myslíte, že Palác prokletých je pouze o lásce, tak jste hluboce na omylu. Darren otvírá novou dějovou linku, která vyvrcholí v závěrečném čtvrtém díle, takže je na co se těšit.

Larten toužil po jediném - najít jeskyni, která by dítěti posloužila jako hrobka.

Je úžasné sledovat, jak se hlavní hrdina během celé série vyvíjí. Z původní série známe Lartena Hroozleyho jako zamlklého nespolečenského bručouna, který se svým chováním až příliš podobá svému mistrovi Sebovi v jeho mladším provedení. Od prvního dílu ale Larten urazil hodně dlouhou cestu a je příjemné sledovat, jak v přítomnosti nějaké ženy ožívá. U Shana to totiž není moc časté (místo vztahů totiž autor daleko radši řeší samotný děj, díky čemuž je jeho dílo tak kvalitní). Setkáme se i se starými známými jako Vandža Pochod (konečně dostal víc prostoru), Mika či Kurda. Čtenáři se můžou těšit i na návrat Arry Plachetové, která se příběhem dosud pouze mihla. A to nejlepší nakonec - nepřijdete ani o obávaného Pana Sudda.

A jak se mi kniha četla? Jedna báseň. Vážně, nečekala jsem, že bude ještě něco lepšího než Oceán krve, ale Palác prokletých mne dokázal smést z povrchu zemského. Příběhy Darrena Shana jsou sice geniálně promyšlené, Larten tam ale nedostal moc prostoru. A pokud bych ho měla srovnat s mladým Darrenem, tak Larten u mě vyhraje na plné čáře. Je daleko inteligentnější a komplikovanější. A temnější. Na zvraty pana Shana jsem si už dávno zvykla, a tak pro mě závěr tohoto epického dílka nebyl žádným překvapením. Je jen škoda, že doposud nevyšel poslední závěrečný díl - vzhledem k otevřenému konci by se mi hodil.

"A když jsme ho pojmenovali, co ho rozporcovat a podělit se o něj? Vypadá chutně, tenhle maličký Gavner."

Palác prokletých je knihou, kterou bych doporučila všem milovníkům tajuplných a napínavých příběhů s trochou toho nadpřirozena. Nejprve si ale přečtěte dvanáctidílnou ságu o poloupírovi Darrenovi (ne že byste nemohli Lartena číst samostatně, ale ve spojení s původní ságou je tu hodně spoilerů). Na své si přijdou i milovníci upírů - těch "pravých" samozřejmě. Shanovi upíři jsou daleko víc uvěřitelní - nejsou to žádné diskokoule, ani bohové. A nezapomeňte - kde jinde najdete zelenovlasého upíra či boj upíra s ledním medvědem?

Celkové hodnocení:  95 %

Pokud vás recenze zaujala, můžete knihu zakoupit na stránkách e-shopu Dům knihy ZDE.

Zdroje: 
Anotace a obálky
Obrázky