Recenze - Hledání Aljašky

Oficiální anotace

V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný! 

Proč jsem si knihu vybrala

John Green je prostě fenomén, přiznejme si to. Každý chce číst jeho knihy. Skoro každý ho miluje. Greena znají i nečtenáři (a to díky Hvězdám). Byla jsem zvědavá, jak vypadala jeho prvotina. Anotace sice nevypadala moc vábně, ale přitáhlo mě to, že si Miles pamatuje poslední slova známých osobností. Doufala jsem, že si Greena zamiluju jako ostatní. No, nebýt toho, že jsem do knihy šla s tím, že jsem znala hlavní spoiler... Asi by to dopadlo jinak.

Něco málo k obálkám



K naší hardbackové obálce se raději moc vyjadřovat nebudu, jelikož zrovna tuhle kombinaci barev nemusím. Od vydání ale uběhla nějaká doba a já nemám tak radikální názor. Vlastně je docela pěkná. Černá originální svíčka není vůbec špatná, ale kdovíproč se mi do paměti vryl spíše paperback se srdíčkem.



Jestli mi někdo někdy daruje tu děsivou pannu, tak ho vymažu z povrchu zemskýho. Pěkně scary! A nakonec slovenská obálka. Je z nich prostě nejhezčí.

Hodnocení

"Váleček" Miles má pěkně nudný život. Jeho jediným rozptýlením je to, že se učí poslední slova známých osobností. Rozptýlení nachází v internátní škole, kde získává nové fascinující kamarády - Plukovníka a tajemnou Aljašku, která mu naprosto učaruje a zamiluje se do ní. Aljaška je protivná, náladová a neskutečně sexy. Tak ji alespoň vidí Miles. Navíc chce objevit "velké Možná", které by jeho životu mohlo dát nový nečekaný smysl. První zážitky s alkoholem, první sex, chození za školu... To vše najdete v Milesově příběhu z pera velikána Johna Greena. A nebo taky ne.

Hledání Aljašky je samostatně stojící kniha a debut Johna Greena, který po celém světě zazářil s knihou Hvězdy nám nepřály. John Green si tak nasadil vysokou laťku, všechny jeho další knihy (nebo ty, které sice vydal dříve, ale byly vydány až po Hvězdách) jsou totiž s hvězdnými Hvězdami srovnávány. V Aljašce autor vsadil na příběh na první pohled obyčejně neobyčejného kluka, který dospívá a zkouší tak všechny lákadla, která tento věk nabízí - sex, alkohol, drogy a další. John Green má jediné štěstí, že je tak mistrným vypravěčem a jeho knihy jsou čtivé - to jediné totiž zachránilo Aljašku od totálního kolapsu. Kniha je rozdělena na dvě části - každá kapitola něco odpočítává - pro čtenáře je to tak napínavé, nevědí, co se stane, až čas dojde...

Pokud patříte mezi citlivé čtenáře (a odpustíte autorovi cokoliv), rozhodně vás Aljaška bude bavit. Sama jsem sice také citlivý čtenář, ale zvrat, který má činit Aljašku tak výjimečnou, mi přišel spíše ubohý. John Green zná nejspíš jen jediný způsob, jak přinést do knihy emoce. V jiných knihách by to možná fungovalo, ale na mě to neplatilo ani trochu. Oproti ostatním čtenářům jsem si užívala spíše druhou polovinu knihy (jsem asi masochista). Zmínila bych ještě to, že čtení knih od Greena má jednu nevýhodu - všichni ho chválí tak moc, že prostě vzniknou nějaká očekávání. A když se nenaplní, tak je to o to horší. Nechápejte mě špatně, ale ze všech těch reakcí a recenzí jsem čekala, že je John Green králem contemporary příběhů a že ze mě vyždímá všechny emoce. John Green je výborný vypravěč - ale to je tak všechno.

"Jo," řekla a já jsem vešel - mokrý, zapískovaný, na sobě jenom ručník a promáčené boxerky. To rozhodně není úbor, v jakém byste si přáli dělat dojem na nejvíc sexy holku na světě, ale napadlo mě, že si možná vysvětlí, co se to zrovna stalo.

Pomalu se dostáváme k postavám. Připravte se na peklo. Problémem číslo jedna, který mi na Aljašce vadil, byl samotný hlavní hrdina. Miles se snaží působit děsně intelektuálně a to, že si pamatuje poslední slova osobností, by mě mělo asi poznamenat. Vážně jsem od něj čekala hodně. Bohužel jsem to nedostala. Miles je tak nevýrazný a nudný, že to vypadá jako by v knize skoro nevystupoval. Je nemastný a neslaný a jako kluka bych ho zabila. Proto také dochází k tomu, že jeho kamarád Plukovník působí daleko více sympaticky a byl by skvělým adeptem na hlavního hrdinu.

Miles je postava, kterou jsem celou dobu ignorovala a vlastně mi tam ani nechyběla. Měla jsem s ním podobný problém jako s Charliem z Toho, kdo stojí v koutě - nemohla jsem se s ním spojit. Charlie je ale na tom o poznání hůře, protože se ignorovat moc nedal a lezl mi na nervy stejně. Milese jsem ignorovat mohla. Další tu máme Milesovu lásku Aljašku. Aljaška je jedna z postav, které působily reálně a věřím, že pro nudného Milese musela být hotovou bohyní. Bohužel ani ji jsem si nemohla oblíbit - byla příšerně náladová, nerozvážná a dle mého názoru i pěkná manipulátorka. Chudák Plukovník.

Nakonec přichází na řadu moje dojmy. Většinu jsem toho asi řekla už v předchozích odstavcích, takže to zkrátím. Od Aljašky jsem čekala hodně, doufala jsem, že najdu něco lepšího než Hvězdy, které mne neoslovily tak moc jako ostatní. Aljaška byla velkým šlápnutím vedle - sice se mi moc líbila druhá část, protože jsem si mohla mnout ruce nad tím, co se stalo Milesovi a Plukovník byl fakticky super, to je ale tak všechno. Mám ráda Johnův styl psaní, to je další věc, kterou musím vyzdvihnout. Bez něj bych tu děsnou zápletku asi nepřekousla. Stále ale nepřestávám věřit, že si k Johnu Greenovi najdu jednou cestu. Že by v Papírových městech nebo Kateřinách?

Hledání Aljašky bych doporučila všem, kterým se líbily Hvězdy a kteří hledají citlivý příběh s netypickým hlavním hrdinou a slečnou, která je jeho pravý opak.

Celkové hodnocení:  70 %

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky