Report ze Světa knihy 2015 aneb upadnou mi ruce!

Na Svět knihy jsem se těšila celý rok. Vlastně už od doby, co skončil ten minulý. Proto jsem si nemohla nechat ujít ani ten letošní. Jubilejní čtvrtý! Vůbec nechápu, jak to mohlo tak rychle uběhnout! Sice už mám zkouškové, momentálně mám ale týden pauzu, takže jsem se nijak nekrotila a vyrazila vstříc dobrodružství.

Vůbec se mi ráno nechtělo vstávat, protože jsem toho klasicky moc nenaspala a málem jsem ani do toho vlaku nenastoupila. Navíc jsem s sebou táhla věci na přespání ke kamarádce a čtyři knihy z bazaru, takže jsem cestovala poměrně s dost zavazadly. U vlaku navíc byla i výluka, takže jsem část cesty do Prahy musela autobusem. Doufala jsem, že s Otráveným štěstím od Irmy Krauss si zkrátím cestu... Ta kniha je zlo!

Diviners od Kath (vypadá nádherně!) a Sirotinčc (sežeru Ransoma ♥)

Nicméně jsem měla zpoždění a na sraz s Erný a Zuzkou jsem běžela pozdě, takže jsem chvátala co nejrychleji se dalo. Zuzka nám nějak proklouzla, takže jsem nabrala Erný a vrhly jsme se do prvního volného metra. V Holešovicích jsme nabraly nalezenou Zuzku, Willindu, Kath, Freckles, Bětku a Lindu a vyrazily vstříc dobrodružství. Doufala jsem, že ještě před srazem s Jotou stihneme nějaké ty stánky, moje přání ale bohužel nebylo vyslyšeno. A aby toho nebylo málo, už před vstupem na výstaviště jsem s sebou táhla Diviners, které jsem vyměnila s Kath.

Jakmile jsme se nějak procpaly davem, rychle jsem odhodila zavazadla v šatně a spolu s Willindou jsem zamířila na soukromý blogerský sraz s nakladatelstvím Jota. Už na začátku nás Míša z Joty překvapila s dárečky, které jsme si mohly vybrat. Já jsem si nakonec vybrala Girl Online, Dívku, která se třpytila a Muzeum prazvláštních věcí, o kterém jsem slyšela samé dobré věci. Míša nás seznámila s plánem v Jotě a navíc s sebou přivedla i svoji velmi milou kolegyni Gábinu, která si vzala řeč a moc pěkně nám popovídala o práci redaktorů a o tom, jak kniha vlastně vzniká a kolik za ní stojí práce. Na sraze jsem potkala i pár nových blogerů, které jsem ještě neměla čest naživo potkat. Celkově za sraz slečnám z Joty moc děkuji. Škoda, že jsme se nemohly zdržet déle :)

Úlovky od Davida

Po joťáckém sraze jsme si rychle oběhly stánky, přičemž jsem nezapomněla na ten joťácký, kde byla padesátiprocentní sleva pro blogery. Nemohla jsem tam nechat Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, do kterého jsem se prostě zamilovala. Potkala jsem i Davida z blogu Čteme oba, od kterého jsem si koupila první tři volume Bleache (můj nejlepší úlovek z veletrhu!) a Plavbu Jitřního poutníka. Plus dokonalou záložku s jejich pejskem! Při cestě do šaten jsme s Will narazily na Katku Petrusovou, kterou jsme pozdravily a letěly dál. Nakonec jsem si odpustila další utrácení v Antiku a spolu s partou jsme vyrazily na besedu Terky Janišové a Báry Tuzárové. Měly jsme štěstí, takže jsme mohly celou besedu, kde byla i Terka Pecáková za CooBoo, sledovat z první řady. Na erilianské besedě jsme sice byly i loni, ale to vůbec nevadí!

Eriliansko-nevzdávající se beseda (fotka vypůjčena ze stránek Erilianu)

Po úžasné besedě jsme měly ještě hodinu čas před CooBoo srazem, takže jsem vyrazila se Zukou a Erný hledat Davida. Nakonec jsme skončily v šatnách, kde bylo poměrně příjemně a kde se dalo i v klidu najíst. Po skvělém obědě nás Zuzka bohužel opustila, a tak jsme se s Erný vydaly za ostatními na plánovaný CooBoo sraz.

CooBoo sraz jsem si užila na maximu. Skvěle jsme si popovídali, navrhli nějaké ty nové knihy, které by stály za zvážení a také dostali moc pěkné dárečky. Já jsem si konkrétně vybrala Druhou stříbrnou knihu snů, která má naprosto úchvatnou obálku, záložku k Šepotání a také tři plakáty - Selekci, Elitu a Šepotání (sice netuším, kam je pověsím, ale prosím). Moje milované holky z KŠ mi také nadělily nádherný obraceč času, který teď budu ve jménu naší "sekty" hrdě nosit. Je fakt boží, díky! A mám dobrou zprávu i pro vás! Nakladatelství CooBoo bylo tak hodné, že mi pro vás nadělilo i jedno Šepotání a nějaké ty záložky do soutěže :) Už brzy!

Naprosto boží Obraceč!

CooBoo sraz

A jelikož den má jenom 24 hodin, i sraz skončil a nastal čas se rozloučit. Jelikož se mi ještě nikam nechtělo, spolu s Will, Bětkou a Freckles jsme vyrazily do Kumbálu, kde jsem okusila fakt moc výborný malinový koktejl a domácí citronádu. Po občerstvení mě čekal ještě přejezd ke kamarádce. Musím říct, že táhnout se se 4 taškama a ještě batohem metrem, kde jsou čeští fanoušci hokeje, stálo fakt za to. Jsem ráda, že jsem se nějak dobelhala na vlak a dojela za kamarádkou. Večer jsme ještě grilovaly a přitom si opakovaly historické pozadí na její státnice z češtiny. A nebyly bychom to my, abychom pak nedrbaly až do brzkých ranních hodin :)

Mnam! (fotka vypůjčena od Bětky)

Na závěr ještě taková perlička - České dráhy nepřejí lidem, kteří mají tolik tašek. S těmi 4 přestupy a jednou výlukou jsem si cestu domů neskutečně užila. Ironie. Přidejte k tomu Otrávené štěstí, které bych nejradši spálila a máte skvělou cestu! Nejradši bych teď zalezla do postele.

Byli jste také na Veletrhu? Jak se vám tam líbilo? :) 

A nakonec všechny úlovky pohromadě!