
Sára Dustina vysvobodila a zdá se, že prokletí věčnosti je definitivně zlomeno. Žádné nebezpečí jim už nehrozí. Tak proč oba pociťují, že není všechno v pořádku? Jako by jejich životní energie vystačila vždy jenom pro jednoho z nich a druhý musel trpět. Navíc se kolem nich nepozorovaně svírá kruh nenávisti a pomsty. Jak poznají, komu mohou věřit? Budou spolu někdy opravdu šťastní?
Proč jsem si knihu vybrala?
Sebemrskačství, maybe? Nicméně nerada nechávám rozečtené série a tahle mě jistým způsobem fascinuje, takže jsem se rozhodla dát šanci i Romanci. No co, nikdy nevíte, kdy vás kniha překvapí! Šanci by měl dostat každý, nemyslíte?
Něco málo k obálkám

Už jsem si zvykla na naše obálky, které jsou hodně podobné těm originálním. Tady bych nejradši spojila naše barevné provedení s modelkou z německé obálky. Ale jinak je ta naše pěkná, mám ráda fialovou.
Hodnocení

Spoutáni osudem jsou třetím dílem z tetralogie Krvavá romance z pera Alice Moon. Příběh je opět vyprávěn ve třetí osobě a hned z několika úhlů pohledu (May, Dustin, Sára, Emilie). Oproti předchozím dílům jsou tu také kapitoly věnované flashbackům do Emiliiny a Dustinovy minulosti, což čtenářům dovoluje o trochu lépe poznat a hlavně pochopit hlavní záporačku. Mimo flashbacky tu ale moc akce nenajdete - celá kniha je opět věnována nesmrtelné lásce Dustina a Sáry a malému problému, který vznikl poté, co se Sára obětovala, aby zachránila svou lásku. Abych knize ale úplně nekřivdila, na scéně se objevuje nová postava, která tak vstoupí do milostného pětiuhelníku, který tu zatím stihl vzniknout (a je jedno, že někteří už k sobě lásku nechovají). Oproti jedničce a dvojce jsou ale Spoutáni osudem příjemným překvapením - je to čtivé, je tam i nějaká ta akce a flashbacky jsou velmi dobře promyšleny.
Ten dopis musela napsat ONA. Přinesla ho k Sáře domů. ONA byla v její ulici a před jejím domem, jen pár metrů od Sáry.

O trochu lépe dopadla May, která se chová jakž takž racionálně. Stejně tak Jonathan. Nejlepším Aliciným charakterem je bezesporu ONA, všemi nenáviděná Emilie. Sice je vykreslena jako neuvěřitelná padoušice sžíraná nenávistí a hněvem, ale díky flashbackům máme možnost pohlédnout i na její druhou stranu a pochopit ji. Alespoň má nějaké city.
A mé dojmy? Na konci jsem byla poměrně příjemně překvapená, protože co si budeme povídat... Krvavá romance je jedna z nejhorších sérií, které jsem kdy četla, takže jsem čekala bezduché tlachání Sáry a Dustina i v tomhle díle... A ono ne, autorka se zmohla i na flashbacky jediné zajímavé postavy, která tam zbyla. Takže bravo! Pořád je to na úrovni mínus nula, ale došlo k výraznému zlepšení. Vážně doufám, že v tom samém duchu bude pokračovat i poslední díl. Zamilovala jsem si Emilii, i když je to padoušice... a celkem i Jonathana, který sice není žádné terno, ale proti Dustinovi je to princ na bílém oři. Jsem spokojená - poměrně čtivé a oproti předchozím dílům lepší. Výrazně.
Krvavou romanci bych doporučila velkým fanynkám paranormálních romancí, které hledají příběh o lásce, která je silnější než smrt.
Celkové hodnocení: 68 %
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Více o knize ZDE
Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky
O téhle sérii slyším poprvé, ale tahle poslední kniha vypadá fakt dobře! Tak třeba jí dám jednou šanci:) Skvělá recenze!
OdpovědětVymazat