Report ze Světa knihy 2017 aneb už pošesté

Svět knihy je pro české čtenáře i nečtenáře něco jako Book Expo America pro americké bloggery a booktubery. Událost celého roku, na kterou se celý rok těšíme a jakmile jeden skončí, už chceme další. Nejinak je tomu i u mě. Přiznávám, že se z SK za ta léta spíš stala společenská povinnost - jezdím tam proto, abych se potkala s kamarádkami, pokecala s lidmi z branže a případně i trochu vyloupila Slovart. A kdo by nechtěl strávit příjemný den ve skleníku, že? Celý rok mi to chybí!

Letos to navíc bylo už po šesté. Ještě si vzpomínám na první ročník, kam jsme razily za Patricou Briggs a kde jsem poprvé potkala své úžasné knihomolské kamarádky, s kterými se scházím teď každý rok. Loni jsem na SK moc nespala a prakticky se tam ploužila, letos jsem na tom bylo dost podobně. Jak tedy tedy vypadal SK z mého pohledu?

Jak už to bývá, i letos jsem toho moc nenaspala. Díky úžasným Českým drahám jsem se navíc rozhodla raději jet busem, protože tu máme výluku. Zase. A jelikož jsem měla srazy, na kterých jsem potřebovala být včas, nějaké zpoždění jsem si dovolit fakt nemohla. Takže jsem se probudila v půl páté s tím, že toho víc asi nenaspím. Pak jsem se i s fůrou tašek dovlekla na vlak a dojela do Hradce, kde jsem přestoupila na Student Agency a svezla se do Prahy. Už na veletrh jsem táhla nějakých 20 knih, protože jsem se nějakých knih chtěla zbavit a pár lidí se mi ozvalo s tím, že je chtějí. Jsem fakt ráda, protože místo v knihovně už nemám, a takhle jsem se jich pár zbavila. Takže asi tak. Navíc jsem tak mohla vyvětrat i svou novou úžasnou tašku s Ignite, My Love, Ignite. V autobusech se mi bohužel dělá špatně, takže jsem si o čtení ACOWARu mohla nechat jen zdát a jen jsem tiše trpěla. Nakonec jsem to ale zvládla a dojela jsem. Vtipná poznámka? Celou cestu jsem seděla vedle své bývalé knihovnice z knihovny, kam jsem chodila na střední. Taky jela na Veletrh.

V půl deváté jsem předala první knihy a vydala se do Holešovic, kde jsem už měla sraz s Kath. Spolu jsme si daly snídani v Mekáči, stejně jako každý rok. Brzy k nám dorazila i Willinda, Freckles a Abyss. V tomto složení jsme se kolem půl desáté vydaly na výstaviště, kde se k nám přidala ještě Bětka. Díky CooBoo jsem měla volňásek, takže jsme se dovnitř dostaly poměrně rychle. Vyložily jsme náklad a běžely na sraz s nakladatelstvím CooBoo, kam jsme byly pozvány. Dostali jsme úžasné dárečky v podobě skvělých makronek (byly vynikající, ale cestu domů skoro nepřežily), ARC Ledové krve a záložky a pohledu s citátem z knihy. Potkala jsem se tam s novými blogerkami, trochu jsme si pokecali s vedením, občerstvili se a tak dále. Předala jsem výhru Kristie (kdo by nechtěl být o knihu lehčí). Poté jsme s Abyss a Kath vyrazily na nákupy.

Jako první jsme automaticky zamířily ke stánku Slovartu, kam jsme chtěly hlavně kvůli anglických knihám (jak jinak). Šla jsem tam s tím, že si koupím buď nějaký díl Chaosu od Patricka Nesse v aj nebo další díl HP v aj. Nakonec to vyhrál The Knife of Never Letting Go. K mé smůle tam měli ještě zlevněné tituly (taky v aj) za 50 Kč, kde jsem ukořistila Morning Star. Netuším, jestli u nás budou vycházet pokračování Rudého úsvitu, a tak jsem si koupila trojku. Za tu cenu... Ještě jsem způsobila trochu povyk tím, že jsem se poptala po paní, která má na starosti blogery, jelikož jsem si měla vyzvednout balíček s recenzákem. Nakonec jsme ji ale našli (pan prodavač měl vážně nervy!) a stánek Slovartu jsem tak opouštěla mimo nákupu ještě s úžasnou plátěnkou a recenzákem Paní půlnoci.

Potom jsme zamířily k Jotě, kde jsem na blogerskou slevu ukořistila Povídky podivných. Ještě jsem holky trochu prohnala při hledání stánku Crwe, který jsme zaboha nemohly najít, ale nakonec se nám poštěstilo a já si mohla spokojeně odnést Útok titánů 11. Na tu mangu jsem se těšila snad nejvíc! Pak už jsme s holkama zamířily ven na lavičky dát si nějaký ten oběd. Při tom jsem konečně předala i tunu knih Adelle a Evče z Knižního blogu neblogu?. Pak už bylo kolem jedné, takže jsme s Kath běžely na blogerský sraz s Albatros Media. V tu dobu se sice konal i YOLI sraz, ten jsme ale vzdaly rovnou. Dokonce jsme na Albatros přišly i první. Pak k nám ještě dorazila Marky, Kamča a Adris. Skvěle jsme si s holkama popovídaly, sebraly nějaké ty dárečky (i když než jsme stihly zjistit, že se něco vůbec rozdává, bylo všechno skoro pryč). Odnesla jsem si Po zemi bloudím dál a Bajky barda Beedleho.

Po albatrosím sraze už byl čas jít domů, a tak jsme s Kath ještě proběhly stánek Euromedie, kde bylo ale tak natřískáno, že jsme to vzdaly a vydaly se domů. I když se mi chtělo neuvěřtelně spát (a málem jsem v tom vlaku i přejela zastávku), stihla jsem tam přečíst 2/3 Ledové krve, na což jsem neskutečně hrdá. Zážitků mám spoustu a jsem neskutečně ráda, že jsem potkala další nové lidi.

A nakonec ještě přírůstky.

A co jste si všechno pořídili vy? 

Chystáte se i příští rok? 

A těšíte se na Humbook?