Recenze - Píseň zimy

Oficiální anotace

Převyprávění tajemné pohádky o Králi duchů, podzemní říši a velké lásce.

Liesl celé své dětství poslouchala tajemné příběhy o Králi duchů, který vládne podzemí, a věřila jim. Poté ale vyrostla a musela se vzdát svých snů. Avšak když zmizí její sestra, jen ona ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemí, aby ji zachránila. Král jí sestru vydá jen pod jistou podmínkou – Liesl se pro ni musí obětovat. Bez smrti se svět znovu nezrodí, zimu nevystřídá jaro, a tak dívka nabídne králi svou ruku. V podzemí ale pomalu umírá. Obětuje svou lásku, anebo nastane konec světa?


Proč jsem si knihu vybrala?

Píseň zimy jsem měla v hledáčku od doby, kdy jsem poprvé spatřila obálku originálu a přečetla si anotaci. Původně jsem si sice myslela, že si ji přečtu v originále, ale nakonec jsem změnila názor a počkala si. A udělala jsem dobře, jelikož ta hudební terminologie... Nevím, nevím, jak bych si s tím poradila v aj. Příběhy o trollech, vílách a podobných bytostech miluju, takže jsem samozřejmě nemohla odolat ani tomuhle.

Něco málo k obálkám

První místo bezpochyby získává originál, který máme i my. Bez debat. Je to jedna z nejkrásnějších obálek, které jsem kdy viděla. Z dalších dvou kousků bych dala přednost obálce vlevo - je sice jednoduchá, ale pořád vkusná. Narozdíl od té vpravo, kde to celé kazí výběr modelů ve skleněné kouli. Nějaká Karkulka a... Assassin z Assassin's Creed?

Hodnocení

Lieslin život se točí kolem jediného - hudby a jejího bratra. Coby od ženy se od ní ale očekává, že se dobře vdá a místo na výsluní nechá svému bratrovi. Liesl však stále věří na staré pověsti a legendy - a to především té o Králi duchů, který žije v podzemí a s jeho příchodem a odchodem se mění roční období na Zemí. Vše se změní ve chvíli, kdy její svéhlavou sestru Käthe unesou skřeti. Liesl zbývá jediné - vydat se napospas Králi a obětovat se na místo své sestry a stát se jeho nevěstou. Má to však i svou stinnou stránku - dívka v podzemí pomalu umírá. Stojí sestřina svoboda za její vlastní život, o kterém tolik snila?

Píseň zimy je prvním dílem z plánované (nejspíš) dilogie z pera S. Jae-Jones. Jedná se o autorčinu prvotinu. Samotný příběh je inspirován příběhem o Králi duchů, legendy tedy v knize hrají velmi důležitou roli, stejně jako hudba. Autorka hudebními výrazy a scénami, ve kterých se buď skládá nebo hraje rozhodně nešetří, tudíž je třeba zvážit, zda vám něco takového v knihách nevadí. V podobné notě je laděn i samotný styl vyprávění - poměrně poetický a lyrický. Já osobně takové knihy vyhledávám, z vlastní zkušenosti ale vím, že některým se to moc líbit nemusí. Vzniká tak kouzelný a poetický příběh o síle oběti, o vlastních snech a o lásce. Velké plus za to, že autorka vložila do příběhu gobliny, jejichž přítomnost dodala celému příběhu pohádkový nádech.

"Jednoho dne se statečná panna vydala do podsvětí. Prosila krále, aby vrátil pozemskému světu život." "Statečná? Ne krásná?" "Statečná nebo krásná, na tom nezáleží."

Kromě hudby je velký důraz také kladen na postavy a na jejich postupný psychologický vývoj. Hlavní hrdinka Liesl mi byla velmi sympatická a prakticky hned jsem si ji oblíbila, především díky vášni, kterou nalézala v hudbě a tomu, jak se dokázala sebeobětovat. V daných situacích dokázala uvažovat poměrně logicky a postavit se výzvám čelem. Oproti tomu je tu její sestra Käthe, která je hodně svéhlavá, až tak nemyslí a hodně mi v tomhle připomínala Tellu z Caravalu, kterou nemám ráda stejně jako Käthe či Prim z Hunger Games. Za vše, co se naší hlavní hrdince stane, můžeme poděkovat totiž právě Käthe. 

Lieslin mladší bratr Josef byl celkem fajn, i když tolik toho prostoru nedostal. Na druhou stranu kromě babičky byl jediný, kdo se o svoji sestru zajímal a bylo to i vidět. A pak je tu samotný Král duchů - tajemný vládce podsvětí, který s sebou přináší zimu. Za tímhle titulem se ale skrývají další tajemství, která Liesl musí objevit. Sympaťák, rozhodně jsem mu fandila.

A co já a mé dojmy? Od Písně jsem měla poměrně velká očekávání, protože mě k sobě táhla už od samotného vydání v originále. Anotace zněla božsky, přesně jako něco, co by se mi mělo líbit. A ta obálka? Nádhera. Jsem neskutečně ráda, že mě kniha nezklamala. Hudební fanatik sice nejsem, i tak se mi ale zakomponování hudby do příběhu líbilo. Moc pěkně to dokreslovalo celou atmosféru. Legenda o Králi duchů byla také zvolena moc pěkně. Sice mě dost štvala Käthe, naštěstí tam ale moc času nebyla. Co se týče romantiky, vyvíjelo se to pomalu a uvěřitelně. A bylo to moc hezké. Moje romantická dušička celkem plesala! Jsem moc ráda, že u nás vyjde i druhý díl, který bude doufejme ještě lepší jak ten první!

Píseň zimy bych doporučila všem, kteří mají rádi poetické příběhy inspirované pověstmi a chtějí také trochu té romantiky a hudby.

Celkové hodnocení:  4.5 z 5 hvězdiček

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku. 

Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky