A je tu každoroční shrnutí toho nejlepšího a nejhorší, co jsem za rok přečetla! Letos se mi povedlo přečíst krásných 144 knih, což je boží. GR výzvu jsem měla nastavenou na 100 knih, takže jsem ji splnila hravě už někde v polovině roku. Nejprve se podíváme na ty nejlepší knížky!
TOP 12 NEJLEPŠÍCH KNIH
(a bonus)
Vítěz může být jen jeden. A i když je to těžké, knihou roku 2017 se nestává nikdo jiný než Tower of Dawn od Sarah J. Maas, šestý díl série Throne of Glass. Tahle kniha naprosto rozbořila veškeré moje mínění o Chaolovi, který byl do téhle doby mou nejméně oblíbenou postavou. Tower of Dawn je od celé série ale naprosto odlišná - nové prostředí, postavy, zápletka... Navíc je tu i postižená osoba na vozíčku, což ve fantasy neuvidíte! Přečteno jedním dechem. Miluju Chaola. Další knihy už nejsou v pořadí, v jakém se mi líbily. Jenom se prostě dostaly do topky. Stolen Songbird mne neskutečně překvapil, i když jsem čekala, že se mi bude líbit. Autorka píše neskutečně poutavě a celý fantasy svět je skvěle promyšlený. Jsou tu trollové a celé to bylo neskutečné. Právě díky tomu se mi líbila i Píseň zimy, která se nesla v podobném, poetickém duchu. Sice nejsem největší fanoušek hudební terminologie, i tak se mi ale příběh o Králi duchů hluboce zaryl pod kůži.
Samozřejmě zde nesmí chybět ani druhá série Sarah J. Maas. Letos jsem přečetla jak dvojku, tak i trojku, do topky se ale dostal A Court of Mist and Fury, který se mi líbil daleko víc než závěrečný díl příběhu Feysanda. ACOMAF měl vše, co od knihy očekávám. Až na toho Tamlína, kvůli kterému jsem si prakticky rvala vlasy. Kretén. U fantasy zůstaneme i nadále. Šest vran od Leigh Bardugo bylo velkým překvapením, jelikož na první pokus jsem knihu nedočetla. Komplexní a dobře rozvinuté postavy, skvělý styl psaní... To chcete! Ze série Raven Boys jsem letos přečetla tři díly, nejvíc se mi ale líbily The Dream Thieves. Jsem neskutečně ráda, že jsem Maggie Stiefvater dala ještě šanci, protože tohle je něco neskutečného. A Ronan? Yes!
Neanderthal Opens the Door to the Universe sice vyjde až v roce 2018, i tak ji sem ale zařadím, protože se mi podařilo přečíst si ARC. Sice mě moc neoslovila nálepka knihy, která se bude líbit fanouškům Johna Greena, i tak jsem to ale zkusila. Sice dost hutný, přesto ale vtipný a aktuální příběh o síle přátelství, utrpení a touze se nevzdávat. Další contemporary v topce je Láska a gelato. Nebyla to nejlépe napsaná kniha, přesto ale přišla v ten správný čas a neskutečně mě bavila. Přečteno za jeden večer, navíc jsem se díky ní rozhodla zařadit Florencii do našeho výletu do Itálie. Nelituju. Nejlepší město na světě. Na začátku roku jsem četla i jednohubku 5 to 1, která není příliš známá, což je vážně škoda. Je napůl vyprávěná ve verši a v podstatě tam jde o to, že se muži bijí o přízeň dívky, aby se s ní mohli oženit a mít děti. Kniha, z které mě mrazilo po zádech. Neskutečné.
Jako velké milovnici Japonska mi nemohla ujít Red Winter, která se hodně inspiruje japonskou mytologií. Ve výsledku jsem dostala příběh podobný mému milovanému anime Kamisama Kiss, z kterého jsem se roztékala. A bavilo mě to. A ta obálka! Nesmí tu chybět ani Strange the Dreamer, další kniha s naprosto dechberoucí obálkou. Sice jsem se jí prokousávala o něco déle, výsledek ale stál za to. Laini má naprosto božský poetický styl psaní a to, jak dokáže něco popsat... ach! Snad bude dobrý i český překlad. A co by to bylo za top bez nějaké Victorie Schwab? NeObyčejní mě neskutečně překvapili svou úderností a celým příběhem. Schwabová prostě umí.
A jako bonus tu mám tři "knihy", které výrazně ovlivnily celý můj čtecí zážitek. Annie96 is Typing je v podstatě internetová chat konverzace mezi dvěma puberťáky. Horor jak vyšítý, z kterého mě vážně mrazilo v zádech. Neskutečné. A pak tu jsem dvě erotická díla, která sice nejsou přístupná široké veřejnosti, přesto si místo v žebříčku zaslouží, protože... jsou něco extra. Autorem je jeden z členů naší skupinové knižní sekty a prostě... První díl této erotické fantasy je Lovkyně dobrodružství a hlavní hrdinkou jsem prosím pěkně já. Kdo by nechtěl sex se žralokem? Patří sem i druhý díl Uštknutá láskou, kde je hlavní hrdinkou Ells a objektem její touhy je nacistický dvojhlavý had Hey und Drich. Kam se hrabe Fifty Shades!
NEJHORŠÍ KNIHY A NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ ROKU 2017
Jako vždy se tu objevuje manga série Gantz. Doufala jsem, že se to zlepší, ale asi jsem doufala moc... Nejenže tam přibyli ufo upíři a milostný trojúhelník, ale poslední díl, který jsem četla, byl sakra absurdní... Proč jen musím dočítat ty série? Bohužel se tu objevuje i Grafitové děvče od Mirky Varáčkové. Narozdíl od předchozích děl autorky mi tohle prostě nesedlo a bylo to děsně meh. Hlavně hlavní hrdinka a ten plot twist na konci. Přesně tohle v knihách totiž nesnáším. Nesmí chybět ani zástupce "dino porna". Mating in Flight vypadalo na svůj žánr slibně, bohužel ani zdaleka nedosáhlo kvalit Taken by T-Rex. Kněžka, co má sex s drakem? OMG? Kdyby to bylo aspoň dobře napsané...
Hahahaha. Kdo tu čekal Krverůž? Nehlaste se všichni! Bože... to byla neskutečná jízda... na houbičkách. Nevím, co Anita spapala, ale... meh. Šepotání miluju, Krverůž ale bohužel ne. Nikdy. Hlavní hrdinka blbá jak tágo, Pantalón nebo jak se jmenoval taky, stejně jako Fantom. Pokud hledáte vykrádačku Stmívání s příměsí halucinogenů, spřízněných duší a energetických upírů, Krverůž je přesně pro vás! Bohužel do zklamání musím zařadit i Sníh nebo popel. Nebylo to sice až tak strašné, spíš takový slabší průměr, čekala jsem bohužel ale daleko víc. Hlavní zápletku jsem uhodla hned na začátku a žádná z postav si mě nezískala. A když už ta jedna postava, kterou jsem nenáviděla, zemřela, musela pak ožít. PROSTĚ OMG. Velkým zklamáním byla i nová knížka Stephanie Perkins There's Someone Inside Your House, která slibovala něco jako knižní Vřískot. Horory miluju, takže jsem se nechala nalákat. Bohužel je to jedna velká romanťárna a vraždy jsou tam spíš na pozadí. Takže asi tak...
Nová sbírka Rupi Kaur, The Sun and her Flowers, byla také zklamáním. Milk and Honey se mi líbilo díky tématům daleko víc. Víc k tomu asi říct nejde. Ani nová Jojo Moyes mě nijak neuhranula. Od Života po tobě jsem čekala pokračování, které by se alespoň trochu blížilo fantastickému prvnímu dílu. Realita? Nudné vyprávění každodenního života hlavní hrdinky, která se smrtí Willa ztratila svou jiskru. Nope. Ani sbírka poezie The Princess Saves Herself in this one mě příliš nenadchla. Stejný problém jako se Sun. Prostě to není Mléko a med. Navíc mi přišla autorka místy dost self-centred...
A to nejhorší nakonec. Krutá láska, čtvrtý díl Krvavé romance. Asi mi řeknete, že jsem to měla čekat. Jenže ona ta trojka byla o chlup lepší a vypadalo to, že se blýská na lepší časy! Nah. Autorka je super troller. Dustin i Sára jsou opět dumb af, insta love na každém kroku, není vůbec problém stát se upírem, pak se nechat vyléčit, a pak znova... WTF. Ani hlavní záporačka se nedostala nijak epického skonu... Selekci od Kiery Cass mám ráda, je to taková guilty pleasure... Siréna, autorčina prvotina, ale zdaleka nedosahuje takových kvalit. Chyběl mi tu autorčin superčtivý styl psaní, a to ani nemluvím o hrdinech. První polovina byl neskutečný děs a skoro jsem tu knihu nedočetla. O instalove ani nemluvě. A nakonec Čáry života... Měla jsem sakra vysoká očekávání od někoho, kdo si s další knihou dával tolik načas. Divergenci jsem přečetla jedním dechem, čekala jsem to samé i od nové série, protože anotace vypadala dobře. Co jsem dostala? Něco, co bych zařadila mezi katastrofu jménem Rezistenci a totální odpad jménem Aliance. Čáry života byly tak neskutečně nudné! Nic se tam nedělo a byla to prakticky mixka a vykrádačka Shatter Me, These Broken Stars a Krvavé cesty. Postavy neskutečně nudné, nedalo se s žádnou z nich sžít a i když byl záporák neskutečně plochý, nejvíc jsem si z té vší bídy oblíbila právě jeho...
DALŠÍ KNIHY, KTERÉ SE NEVEŠLY DO TOP 12
(proklikem na obálky se můžete dostat na recenzi, pokud jsem ji napsala)
A co vy a vaše top?
Hoďte mi odkaz do komentů, ať omrknu!
Žádné komentáře :
Okomentovat