Měsíční shrnutí za červen 2019

Co jsem přečetla, zrecenzovala a viděla za červen?

To vše můžete najít v tomto článku.

Přečtené knihy

Červen jsem započala jak jinak než s mangou. Zbyt pijany na milosc 2 je pokračování yaoi série, kterou jsem začala číst v Polsku. I když jsem tolik knih v tomto žánru zatím nečetla, Pijany bych označila za těžký průměr. Rozhodně to mělo své světlé chvilky, ale první díl mě bavil asi víc. High School DxD 10 je předposledním dílem v DxD manze a sleduje především přípravy na závěrečný boj. I v anime patřil samotný boj mezi ty nudnější, takže jsem se trochu nudila i tady. Ale to nic nemění na tom, že je to pořád má oblíbená manga v žánru ecchi. Ve stínu hvozdu je luxusní záležitost a je to pravděpodobně i jedna z nejlepších knih za celý měsíc. Pohádkový příběh, lehce poetický styl psaní Naomi Novik a zajímavé postavy z knihy dělají něco, co byste neměli minout. Na cestě létem je pak fajnová oddechovka o cestování po Evropě. Neurazí, ale ani nenadchne.  

Dcera života od nakladatelství Slovart s sebou přinesla ne zcela originální námět, zpracováním ale předčila všechna má očekávání a příjemně překvapila. Ve svém žánru to byla příjemná oddechovka s nějakou tou akcí, zajímavými postavami a otevřeným koncem. Hot Dog Girl mě pak naopak dost zklamala. Nečekala jsem LGBTQ+ příběh o dumb slečně, která chce zachránit park, ve kterém pracuje, i když se s tím nedá v podstatě nic dělat a majitel se už rozhodl. Navíc se snaží získat srdce svého idola, který už ale přítelkyni má. To se prostě nedělá. We Can Be Mended se odehrává několik let po závěru Aliance. Nebyla jsem žádným velkým fanouškem posledních dvou dílů Divergence, tahle novelka je ale prostě špatná. Autorka totálně zničila "epický" konec a dala dohromady pár, který k sobě prostě nejde. Beru to jako osobní urážku vůči Tris. Wotakoi 1 jsem četla ještě před zhlédnutím anime, což byla asi chyba. I tak to ale byla vtipná oddechová manga o dvou párech, které jsou mimo kancelář otaku. 

Patrick Ness patří k jedněm z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Přečtu si od něj absolutně cokoliv. A oceán byl naší oblohou byl lehce netradiční. Kromě nádherných ilustrací příběh z pohledu mladé velryby nabídl spoustu metafor a témat na zamyšlení. Není to kniha pro všechny, mě ale velmi nadchla. Dalším příjemným překvapením byla kniha Tohle všechno je pravda. Mám ráda příběhy psané netradiční formou a tohle bylo docela psycho. Plot twist jsem sice odhadla, ale to nevadí. Cestopis Tomík na cestách byl skvělou oddechovkou na oddech. Byla jsem na autorově přednášce na Světě knihy, takže jsem věděla, do čeho jdu. Tomíkovy historky byly stejně zábavné jako naživo. Na Mou chudinku Jane jsem čekala poměrně dost dlouho. O něco slabší než Má lady Jane, pořád ale zábavné čtivo. Autorky pořád umí. 

Mahou Shoujo Site 2 byla po prvním dost znepokojujícím volume slabším průměrem. Nic to ale neznamená, jelikož samotný nápad mangy je dost netradiční a má v sobě hodně potenciálu. Magical Girls sice nemusím, v tomhle zpracování si dál ale říct. Jojo's Bizarre Adventure: Golden Wind Vol. 5 a 6 byly sázkou na jistotu. JoJo nikdy nezklame a pátou část se všemi sexy Italy mám po anime adaptaci prostě ráda. Město ztracených duší trochu trpělo komplexem předposledního dílu v sérii. Nebylo to až tak akční a kniha spíše připravovala půdu pro epické finále. Navíc ten incest.... Meh. Dostala jsem alespoň dost Maleca.

Od Annabel Pitcherové jsem už četla několik knih a Mlčeti zlatá rybka patří někam doprostřed. Námětově se mi kniha líbila, měla jsem ale trochu problém s hlavní hrdinkou, která mi vůbec nesedla. Poselství knihy za přečtení ale rozhodně stojí. Láska & štěstí je volným pokračováním knihy Láska & gelato, do které jsem se absolutně zamilovala. Tentokrát spolu s hlavní hrdinkou prozkoumáváme Irsko. Florencie pro mě byla sice atraktivnější, i tak jsem si ale knihu moc užila. Interview with the Vampire: Claudia's Story je grafický román z prostředí známé upíří knihy Interview s upírem, kterou absolutně miluju. Claudia sice mezi mé oblíbené postavy nepatří, na druhou stranu ty ilustrace... to dostatečně vynahrazují. Every Word You Cannot Say je pro změnu sbírka poezie. Autor byl sympatický a i když je to tematicky pořád na to samé brdo, tahle sbírka u mě vcelku zabodovala. Četla jsem lepší, ale neurazí. 

Pak tu mám hned tři přečtené komiksy od Rainy Telgemeier, které jsem si půjčila z knihovny. Ze všech nejvíc se mi asi líbily Ghosts, a to především kvůli creepy tématu. Drama bylo neskutečně cute. A Sisters? Sama sestru nemám, takže jsem se až tak ztotožnit nedokázala, i tak to ale byla fajn oddechovka. Seven Princes of the Thousand Years Labyrinth 3 není zrovna mou nejoblíbenější mangou, je to ale krátká série plná pěkných kluků, takže... to vždycky nějak přetrpím. Navíc to má celkově jen 4 díly. 

Jsem neskutečně ráda, že jsem se konečně dostala k další části JJBA. Jojo's Bizarre Adventure: Stone Ocean je šestou částí a vůbec poprvé tu máme ženskou hlavní hrdinku. Povedlo se mi přečíst hned 5 svazků a i když jsem původně měla pochybnosti, dost mě to baví!

Nakonec tu mám dva zajímavé kousky. Wicked Saints slibovaly temnou hororovo gothickou podívanou pro fanoušky Aliny a Darklinga. A hell yeah, bylo to přesně to, v co jsem doufala. Neskutečně žeru atmosféru a love/hate vztah mezi hlavními hrdiny. Spolek nemrtvých holek byl pak vtipnou oddechovou komedií o zombie středoškolačkách, která také příjemně překvapila. 

Zrecenzované knihy

Zhlédnuté filmy, seriály a anime

V první polovině června jsem koukala spíš na anime. Sword Art Online: Gun Gale Online patří v celé SAO frančíze k mým nejoblíbenějším. GGO je prostě zajímavější než nějaký blbý Alfheim. Zero no Tsukaima: Fucaki no kiši je druhá série ZnT. Už je to dost dlouho, co jsem viděla tu první, takže jsem musela zavzpomínat. Spíš průměr. Ten harémový aspekt série mě neskutečně štve. Proč nemůže být Saito věrný Louise? One Punch Man a jeho speciály pak byly příjemným překvapením. Superhrdiny můžu. A je to vtipné!

Na The Perfect Date jsem na Netflixu mrkla hlavně kvůli herci, který hraje v Laře Jean Petera. Byla to poměrně fajn komedie, i když nic originálního. A nebýt "Petera", šlo by to do kytek. Jsem ostuda, ale Cestu do fantazie jsem viděla poprvé až letos. A zklamaná jsem nebyla. Sice asi nebylo nejlepší se na to koukat s horečkou, ale Studio Ghibli nezklamalo. Zábavnější než Totoro. Nejlepším filmem za celý měsíc pak byl Yesterday, na kterém jsme byly s holkama v kině. Skvělá romantická komedie o tom, co by se stalo, kdyby svět přestal znát Beatles. 

A jaký byl váš červen?