čtvrtek 19. prosince 2019

Recenze - Tisíc dokonalých tónů

Tisíc dokonalých tónůOficiální anotace

Emocemi nabitý příběh o tom, jak se vášeň může změnit v posedlost.

Beck nenávidí svůj život. Nenávidí svoji násilnickou matku. Nenávidí svůj domov. A ze všeho nejvíc nenávidí klavír, na který ho matka neustále nutí hrát. Nikdy nebude hrát tak jako ona – předtím než nemoc ukončila její kariéru a proměnila ji v zatrpklou bytost. Ale Beck je příliš slabý, než aby se matce vzepřel a řekl jí, že jeho vášní je skládání vlastní hudby, protože i sebemenší náznak rebelie by mohl skončit násilím.

Když ale Beck potká August, ulítlou dívku plnou života, energie a optimismu, začne se v něm probouzet láska a najednou uvidí způsob, jak uniknout své bolestné existenci. Odhodlá se však následovat hlas svého srdce?

Proč jsem si knihu vybrala?

O knize Tisíc dokonalých tónů jsem slýchala ze zahraničního booktubu, jelikož je autorka rovněž blogerkou. Moc jsem toho o ději nevěděla, ale obyčejně mne zajímá, s čím blogeři či booktubeři ve vlastních knihách přijdou, takže jsem ji musela vyzkoušet.


Něco málo k obálce

Tisíc dokonalých tónov

Jsem neskutečně ráda, že máme origoš obálku, protože i když je ta slovenská pěkná a hodí se jim do řady, v obchodě by mne nezaujala a červená se k tomu prostě hodí víc.

Hodnocení

Image result for thousand perfect notes paperfury"
By Alittlebutalot
Beck nenávidí svůj život a nejradši by ho ukončil. Je polapen v pomyslné kleci, do kterého ho zavřela vlastní matka. Ta stále sní o tom, že z Becka bude slavný klavírista, stejně jako jeho strýc. Beck však klavír nenávidí, jelikož mu sebral úplně vše - kamarády, rodinu i budoucnost. Jeho matka se navíc nebrání ani fyzickému násilí a nejhorší na tom je, že si to vybíjí na Beckově mladší sestře Joey. Během školního projektu se Beck seznámí s Augustou - nespoutanou dívkou, která mu otevře oči a poprvé mu dá naději, že by mohl svůj osud nějak změnit. Podaří se mu to?

Tisíc dokonalých tónů je standalone román z pera C.G.Drews, která je na internetu známější pod svou blogerskou přezdívkou Paperfury. Samotné téma knihy rozhodně nelze brát na lehkou váhou - točí se totiž kolem domácího násilí, rodiny a v neposlední řadě i hudby. Rozhodně tedy není pro slabší povahy - pokud nemůžete některé ze zmíněných témat vystát nebo nemáte rádi temné a depresivní příběhy, ani se do knihy nepouštějte. Autorčin styl psaní je velmi čtivý a já osobně jsem ho velmi ocenila, jelikož mi pomohl dostat se lépe do děje. Ztěžovaly mi to totiž postavy, které jsem nemohla vystát. Kniha je moc pěkně zpracovaná i po grafické stránce, a to hlavně u začátků kapitol.

Beck by mu mohl říct, co jim Maestro dělá. Ale je to jeho matka a možná je stále miluje...
možná, možná, možná...

Image result for thousand perfect notes paperfury"
Quote from ATPN by PaperFury
Dostávám se k postavám, jejichž interakce patří k stěžejním pilířům celého příběhu. Autorka se ve velké míře zaměřila na jejich psychologii. Palec nahoru za to, že se pustila nepříjemnou cestou a představila i postavy, které většina čtenářů nejspíš bude nenávidět. S tím jsem měla problém i já. S hlavním hrdinou Beckem jsem neuvěřitelně soucítila. I když jsem nikdy na žádný hudební nástroj nehrála a od rodiny jsem žádná vysoká očekávání ohledně své budoucnosti neměla, dokážu si představit, jak se asi náš hlavní hrdina cítil. V tomhle ohledu jsem ocenila postavu Augusty, která se s Beckem pokusila spřátelit. I když obyčejně dětské postavy nesnáším, Joey jsem nějak snést dokázala. Proč? Protože největší Satan nebyla ona, ale jejich matka, které nikdo nesměl říct jinak než Maestro. Maestro totiž strčí takovou Umbridgeovou hravě do kapsy. Nesnášela jsem ji už od první strany a doufala jsem, že umře. Takovou nenávist, jakou jsem cítila k ní, jsem k moc postavám necítila.

A nakonec to nejdůležitější - moje vlastní dojmy. S knihou Tisíc dokonalých tónů mám takový love-hate vztah. Za přečtení totiž rozhodně stojí, a to hlavně kvůli tématům, kterými se autorka zabývá. Osobně jsem však měla problém s postavou Maestra. Beckova matka mi celý příběh v některých scénách znechutila tak moc, že jsem měla problém číst dál, i když mě zajímalo, jak bude kniha pokračovat. Znovu bych si ji asi nepřečetla, protože nervy mám jenom jedny, vám ji ale doporučím. Pokud hledáte silný příběh o domácím násilí a o tom, jak mohou ublížit i ti nejbližší, pak jste tu správně.

Tisíc dokonalých tónů bych doporučila všem, kteří hledají příběh inspirovaný hudbou o hledání vlastního štěstí.

Celkové hodnocení: 4 z 5 hvězdiček

Děkuji nakladatelství #booklab za poskytnutí recenzního výtisku. 
Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky

Žádné komentáře :

Okomentovat