Recenze - Temný ráj

Anotace:

Po napínavém závěru prvního dílu Hlas nože se třináctiletý Todd Hewitt probouzí jako vězeň ve vesmírné kolonii Nový Prentisstown, bývalém Havenu, jenž padl do rukou dobyvačného diktátora a samozvaného prezidenta Prentisse.

Také Toddova přítelkyně Viola skončila v zajetí a Todd se rozhodne, že ji najde a zachrání. Musí však svůj záměr držet v přísné tajnosti, což nesmírně ztěžuje Hluk, který je od války s domorodci prokletím Nového světa, neboť vyzrazuje myšlenky. Zdá se však, že vynalézavý Prentiss objevil způsob, jak Hluk zkrotit, a to nejen u sebe, ale i svých pochopů, Toddových věznitelů.

V této knize se z nepřátel stávají přátelé a z přátel nepřátelé. Tempo není tak zběsilé jako v knize první, nicméně čtenáři se stejně svírá žaludek. Okolnosti nutí Todda k činům, které by nikdy předtím nedělal, a začíná tak poněkud ztrácet sám sebe. Věci přestávají být černé a bílé, přičemž odstíny šedi mohou být velmi nebezpečné. Jedno však o Toddovi víme - je silný. A v jádru dobrý. Na tom se nemůže nic změnit. Nebo snad ano?

Příběh Todda a Violy vás opět zcela uchvátí. Snaha dvou mladých lidí po opětovném shledání v podmínkách krutého, nelidského světa se knihou vine jako červená nit. Milovníci dobré sci-fi se budou těšit na další pokračování této svižné a imaginativní série.


Proč jsem si knihu vybrala

Po strhujícím závěru prvního dílu jsem umírala přečíst si i druhý díl. Byla jsem zvědavá, jestli se bude Ness držet svého známého konceptu průběhu děje, a tak jsem si vypůjčila i druhý díl.

Něco málo k obálkám




Stejně jako u prvního dílu, tak i tady máme dvě obálky, jednu pro paperback a druhou pro hardback. Obálka paperbacku se mi z celé série líbí asi nejvíc, rozpraskaná slečna působí velmi dystopicky a vám naskočí husí kůže už před samotným čtením. Pokud jde o hardbackovou verzi, tak proti ní nic nemám, vypadá taky skvěle. Anglická verze, The Ask and the Answer zobrazuje jediné písmeno A, které je znakem Answer.



Další z anglických obálek se mi osobně dost líbí. Zobrazuje jezdce na koních a je taková tajemná. Oproti tomu francouzská obálka s půlkou obličeje se mi moc nelíbí.



Německá obálka působí docela děsivě, i když není úplně nejhorší. Další z francouzských obálek je dle mého názoru moc červená a jezdci působí spíš westernově.

 

 

Ruská obálka je řešena doopravdy zajímavě a docela mě i zaujala. Otazník se ke knize doopravdy hodí, jezdci také a ty ruce jsou docela děsivé, nemyslíte?

 

Hodnocení:

 

Todd se probouzí v Novém Prentisstownu, bývalém Havenu, do kterého se snažili s Violou při útěku dostat. Proslýchalo se, že tamní muži mají lék na Hluk. Po probuzení však zjišťuje, že Haven obsadil samozvaný prezident Prentiss i s celou armádou. První, co Todda šokuje je skutečnost, že starosta nevykazuje žádný Hluk. Povídačky se tak stávají skutečností. Jediné, co však Todda zajímá, je Viola. Při útěku byla vážně zraněná a Todd má o ní starost. Starosta jej ujišťuje, že se jí dostalo dobrého ošetření. Otázka ale je, kde jí schovává. Todd nemá moc na výběr - je v Prentissových rukou a pokud chce vidět Violu, bude muset začít spolupracovat. 

 

Viola se probouzí ve zdravotnickém domě, kde se pomalu ale jistě uzdravuje. Zjišťuje, že je také v rukou Prentisse a že Haven padl do zajetí. Stává se z ní sestřička, která se pomalu ale jistě zaučuje a navyká každodenní rutině. Oproti tomu Todd skončil ve vězení i s bývalým starostou Havenu. Nakonec se Prentissovi podřizuje a začíná pracovat pro jeho armádu, k jeho nemilému překvapení po boku s Prentissovým synem Davym. Todd v sobě stále cítí bolest ze ztráty Mancheeho a nechuť k jakékoliv zbrani. Davy a Todd mají za úkol postarat se o stádo Sádráků, které Prentiss pochytal a uvěznil v prostorách svatyně v Novém Prentisstownu. Todd tedy prožívá noční můru a jediné, co ho žene k tomu, aby dělal všechny ty ošklivé věci (například značkování Sádraků - velice nechutné, rozebráno v knize samotné), je Viola. 

Davy ♥

Během krátké doby se tak Todd stává jedním z Prentissových mužů a pomalu ale jistě ztrácí přehled o tom, co se z něj stává. Z jeho bývalých nepřátel jsou nyní jeho dobří přátelé a je jen otázkou času, než se Todd promění jednoho z nich. Díky tomu, že je stále držen od Violy, nemá ani tušení, co všechno pro "svobodu" dělá a co se z něj stává. V jeho nitru ale stále zůstává dobro, které ho může zachránit. Oproti tomu Viola vidí, co všechno Todd páchá a nevěří vlastním očím. Spřízněné duše tak budou muset hodně bojovat, aby mohly být zase spolu. Je jen na vás, jestli se ponoříte do příběhu ve světě, který je skrz naskrz prohnilý a pomalu míří k destrukci. Kde se otec obrací proti synovi, manžel proti manželce, přítel proti příteli. 

Temný ráj se drží stejné koncepce jako předchozí díl. Začínáme prakticky pár dní po skončení prvního dílu a pokud čekáte nějakou akci, nedočkáte se jí. Děj plyne celkem pomalu a rozvážně, není to žádná divočina. Většinu knihy se tak spíše seznamujete s prostředním Nového Prentisstownu a každodenní rutinou hlavních hrdinů. Pokud tak do tří čtvrtin neusnete, konec vás dozajista probudí. Máme tu totiž nový prvek a to odbojovou skupinu, která starostu zvedne rychle z křesla. Během atentátů se vám zpění krev v žilách a v následující závěrečné čtvrtině zůstanete jen zírat, co se v příběhu děje. Pokud si myslíte, že víte, kam se děj ubírá, jste na velkém omylu. Samotná poslední kapitola vás zvedne ze židle a bude vás nutit knihu hodit přes celou místnost, jako se to stalo mě. Zůstanete tedy jen zírat s otevřenou pusou, naprosto zmrazeni fascinujícím strachem a zhnusením nad tím, co to ten Ness proboha zase provedl a budete se odvracet od třetího dílu, protože si budete říkat, jak se tohle mohlo všehovšudy stát. 

Pokud jde o postavy, máme tu opět hlavního hrdinu Todda, totálně pomateného neotesance, který se snaží bojovat se vším, co se kolem něj děje. Nedokáže zabíjet a neustále cítí pocit viny. Ale i z něj se nakonec stává pochodující stroj, a to jen díky Prentissovi. Todda jsem nikdy ráda neměla a ráda mít nebudu. Soucítím s ním za to, co se stalo Mancheemu, ale to je tak všechno. Ani Viola mne neoslovila, i když to rozhodně může pro někoho být sympatická hrdinka. Rozhodně lepší než pomatenec Todd. Pak tu máme vůdkyni odporu, která je stejně tak prohnilá jako starosta Prentiss, i když to nedává tolik znát a pravdu zná jenom Viola. Odprásknout. Třešničku na dortu tvoří samozvaný prezident Prentiss starší, kterého budete celou sérii chtít zabít. Je to geniální superzloun, který však tuhle sérii dělá tak geniální. Mám ho ráda. A pak tu je jeho mladší synek Davy, který se snaží ve všem vyhovět tatínkovi. Když se na scéně objevuje Todd, má to chudáček Davy pěkně těžké, protože soupeřit s druhým "bratrem" je pěkně těžké. Davy nám ale během příběhu ukazuje i svou druhou stránku a my zjištujeme, že to vlastně není až takový grázl a spratek - jednal přeci z čistých motivů. Davyho jsem si z celé série oblíbila nejvíc, je to takový zoufalý medvídek, který potřebuje ve skrytu duše utěšit. 

A co říct závěrem? No, Ness je rozhodně geniální a umí napsat knihu tak, abyste toužili po dalším dílu. I když přesně víte, co udělá, stejně vás na konci překvapí. Ness se nebojí zabíjet, za což ho tedy obdivuji, a to i přesto, že ho čtenáři za některé tahy musí určitě nenávidět. Kniha rozhodně není pro slabší povahy - je to drsná a nechutná dystopie. Stejně jako u prvního dílu jsem měla chuť zvracet. Pod drsnou slupkou se ale skrývá nedocenitelný příběh o tom, kam až je člověk schopen zajít pro to, aby naplnil svoje sny.

Celkové hodnocení: 90 %

Zdroje:

Anotace

Obálky

Obrázky