Na elitní hudební konzervatoři Thornking-Ash se učí všechno možné, ale hra na dudy rozhodně ne. Přesto sem přichází James Morgan, nejtalentovanější dudák široko daleko, aniž sám ví, co tu pohledává. Jeho nejlepší kamarádka a tajná láska Deirdre, s níž se sem přihlásil, se přes léto zamilovala do jiného a oba je vtáhla do světa temných pohádek, kde málem přišli o život.
Jamesovi zůstala jizva na hlavě, zlomené srdce a nevymáchaná pusa, jež přivádí učitele k šílenství. Jenže ani tady na Thornking-Ash se před krutými kouzly neschovají, a tentokrát je to James, komu jednou zčistajasna nastoupí do auta víla a změní jeho život k nepoznání.
Přinese mu Nuala jen další bolest, nebo mu splní nejtajnější přání?
Proč jsem si knihu vybrala
I když se jedná o knihu autorky, kterou zrovna moc nemusím, nakonec jsem se rozhodla dát této podivné sérii šanci. Příběhů o vílách jsem moc nečetla, a tak jsem se s chutí pustila do této knihy, slibující ještě větší akci než první díl.
Něco málo k obálkám
Stále jsem pořádně nepochopila, co má být na té naší obálce - připomíná mi to hořícího hlemýždě, ale to asi nebude ono. Nevadí - obálka je zajímavá a oproti prvnímu dílu vypadá drsněji. Oproti tomu hořící list je doopravdy šik a hodí se k tomu i font ve stejné barvě. Nevím, co si myslet o modré obálce - spíše bych ho tipovala k prvnímu dílu.
Německá obálka je doopravdy okouzlující. Brala bych jí všemi deseti - slečna modelka se Nuale celkem podobá a k celé koncepci příběhu mi dokonale sedí. Oproti tomu italská verze vypadá celkem zvláštně - moc mi nesedne odstín té zelené a ani modelka.
Bulharské obálky většinou stojí za houby, v případě Soužení se mi ale jejich obálka líbí z přítomných hořících obálek asi nejvíc. Mimo toho podivného fontu. Španělská obálka se snaží napodobit klasickou anglickou obálku, v případě španělů se mi ale moc nelíbí.
Hodnocení
Maggie Stiefvater má velice zvláštní styl psaní, který nemusí oslovit každého. Sází spíše na vyjadření pocitů než na děj, proto jsou její knihy tolik "lyrické". Nejvíce jsem si toho všimla u série Vlci z Mercy Falls a částečně i v prvním díle faerijské série, Nářku. Ráda si přečtu knihu, z které lyričnost přímo dýchá, ale rozhodně bych na tom nevystavěla celý děj. Zápletka druhého dílu se oproti tomu prvnímu o něco zlepšila - autorka asi pochopila, že se svými emocemi nikam daleko nedojde a pokusila se nám předvést vcelku propracovanou historku se zajímavými postavami. Soužení je jakási balada v próze - až přečtete, tak pochopíte. Největší plus bych rozhodně dala postavě Nualy - je to jediná postava z celé knihy, kterou jsem si oblíbila.
Soužení bych rozhodně doporučila všem, kterým se líbil první díl a mají rádi styl této autorky. Neříkám, že je špatná, ale mně osobně vůbec nesedla. Musím ale přiznat, že zápletka v tomto díle byla skvělá a hodně vylepšila můj celkový pohled na tuto sérii. Pokud jste tedy fanoušky víl, pusťte se do Meggiiných knih. Neprohloupíte.
Celkové hodnocení: 78 %
Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázky
Žádné komentáře :
Okomentovat