sobota 20. ledna 2018

Recenze - 172 Hours on the Moon

172 Hours on the MoonOficiální anotace

A terrifying thriller for young adult fans of The Martian and paranormal space adventure that will be devoured in one heart-pounding sitting.

It's been decades since anyone set foot on the moon. Now three ordinary teenagers, the winners of NASA's unprecedented, worldwide lottery, are about to become the first young people in space--and change their lives forever. It's the opportunity of a lifetime, but little do the teenagers know that something sinister is waiting for them on the desolate surface of the moon. And in the black vacuum of space...no one is coming to save them.


Proč jsem si knihu vybrala?

Vydaná byla už v roce 2012, což je poměrně dlouhá doba. Už od jejího vydání mě k ní ale něco přitahovalo a v podvědomí jsem věděla, že si to prostě musím přečíst. Díky mé úžasné Kath jsem se k výtisku také dostala a rozhodla se prolomit ledy a pustit se do vesmírného hororu, který chválil i třeba takový booktuber JessetheReader.

Knižní teaser 


Něco málo k obálkám

172 Hours on the Moon172 Hours on the Moon172 tímar á tunglinu

Překvapivě miluju všechny obálky, nejvíc se mi ale asi líbí ta vlevo - je nejděsivější, hlavně pokud znáte příběh. Dost přemýšlím o tom, že si ji pořídím domů.

Hodnocení


Píše se rok 2018 a od poslední výpravy na Měsíc uplynulo více než 40 let. Kromě pár vyvolených nikdo neví, proč se tam lidstvo rozhodlo nevracet. V rámci výročí se ale NASA rozhodne uspořádat mezinárodní loterii a vybrat tři šťastné teenagery ve věku 14-18 let, aby se zúčastnili nový výpravy na kosmickou stanici DARLAH 2 na Měsíci a strávit tam celých 172 hodin. Pro Miu, Midori a Antoina je to příležitost, jak utéct od problémů teenagerů a objevit úplně nový svět. Nikdo z nich ale netuší, že stanice DARLAH byla opuštěna záměrně, a že by se z Měsíce už nemuseli vrátit zpět... Ve vesmíru totiž nikdo váš křik neuslyší.

Výsledek obrázku pro 172 hours on the moon172 Hours on the Moon je young adult horor odehrávající se ve vesmíru, což je samo o sobě dost ojedinělé a výjimečné. Autorem je norský autor Johan Harstad a zajímavostí je, že originál je původně norský a kniha byla teprve později přeložena do angličtiny. Není to ale vůbec poznat a čtenář má tak dojem, že čte originál. První polovina příběhu se odehrává ještě na Zemi a seznamuje vás s osudy třech hlavních teen hlavních hrdinů - Antoina, Midori a Mii. Jedním z největších překvapení (a velmi příjemným) pro mne byl fakt, že ani jeden z hl. hrdinů není Američan. Máme tu Francouze, Japonku a Norku. Být autorem Američan, bylo by více než pravděpodobné, že bychom měli i amerického hlavního hrdinu. Pro někoho tahle první část může být poměrně zdlouhavá, jelikož se odehrává jako kterákoliv contemporary - vysvětluje především důvody, proč chtějí naši hrdinové uniknout ze svého života - ať už se jedná o zlomené srdce, vidinu zářné budoucnosti či zajímavý život v zahraničí a proslavení kapely. Kromě třech hlavních hrdinů sledujeme i kapitoly z pohledů vedlejších postav, které příběh nepřímo ovlivňují a na konci vám budou jejich příběhy dávat větší smysl. Můj nejoblíbenější byl asi muž, který se dostal do domova důchodců a trpí demencí - i tak ale máte možnost sledovat, kdy v krátkých záblescích vzpomíná na expedici, které se účastnil - jde právě o onu osudovou, po které se lidé nechtěli na Měsíc vrátit.

“In space, no one can hear you scream.”

Jakmile se ale dostáváme do vesmíru, nastává úplně jiná show a začíná pravý horor, při kterém vám bude tuhnout krev v žilách. Ze stránek jsem hodně cítila autorovu severskou náturu - s ničím se nemaže, působí na čtenářovy emoce, zabíjí a představuje skryté zlo, které se na Měsíci skrývá. V technice se moc nevyznám, díky sledování Doctora Who jsem ale měla poměrně dobrou představu o tom, co se v příběhu odehrává. Navíc je celá kniha doplněna autentickými černobílými fotografiemi, což hrůzu ještě podporuje. Co se týče toho, co se skrývá na Měsíci... dost děsivé. Až do poslední stránky nevíte, kdo je kdo, kdo přežil, kdo nepřežil... a konec? Hotový mind blow. Nevěřila jsem, že by autor šel až do takového extrému, ale k příběhu se to hodilo. Bylo to velmi šokující...

Související obrázekCo se týče postav, nejvíce poznáváme právě naše tři hlavní hrdiny. Nejsympatičtější mi byla nakonec asi Norka Mia Nomeland, kterou do loterie přihlásili rodiče. Mia je dost soběstačná, inteligentní a dělá vokalistku ve vlastní kapele. Ze začátku mi sice silně lezla na nervy, během okamžiků ve vesmíru se můj názor ale poměrně změnil. Japonka Midori je představitelkou klasického stereotypu Japonky - touží uniknout z pasti Japonské manželky a odstěhovat se pryč. Navštěvuje čtvrť Harajuku a je poměrně dost optimistická. Francouz Antoine se zase vzpamatovává z rozchodu s přítelkyní, kterou touží získat zpět a myslí si, že se mu to díky cestě na Měsíc povede. Docela velký prostor dostávají i vedlejší postavy - ať už je to muž s demencí či členové týmu na DARLAH 2.

“God isn't here. God doesn't even know about this place”

A mé dojmy? 172 hours on the Moon mi vzalo dech. Udělala jsem tu chybu, že jsem knihu z velké části četla v noci, takže jsem pak nemohla spát a zdály se mi noční můry. Haha, chytrá já. Úplný závěr jsem ale četla až ráno... a pocit hrůzy jsem pak měla dalších pár hodin. Fuj. Jsem neskutečně ráda, že jsem konečně našla nějaký knižní horor, který by ve mně dokázal vzbudit takové emoce. Bravo, pane Harstade. Kniha je dle mého názoru pokladem mezi všemi těmi YA - zaprvé je to horor, což není moc časté, za druhé jsou hlavní hrdinové neAmeričani... a za třetí ten konec. Dost netradiční a neskutečně děsivý. Pár much příběh samozřejmě měl - byla tam maličká love story, která se tam moc nehodila, ale budiž... A jasně, je blbost, aby do vesmíru letěli teenageři, kterým není ani 18... ale je to pořád fikce, tak proč to řešit? Bonus taky za to, že se díky Midori do příběhu zamotala i jedna japonská legenda. Takže - Watashi kirei?


172 Hours on the Moon bych doporučila všem, kteří hledají mrazivý horor/vyvražďovačku z Vesmíru. Stojí to za to!

Celkové hodnocení: 5 z 5 hvězdiček

Zdroje:
Anotace a obálky
Obrázek 2

2 komentáře :

  1. Pěkná recenze, kniha vypadý docela děsivě. Takže nic pro nás, co se bojíme v skoro všeho. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Vypadá to dost strašidelně, ale někdy mám náladu pustit si něco takového nebo něco si přečíst. Zvlášť ten trailer byl zajímavý.

    OdpovědětVymazat