Recenze - Whichwood

Oficiální anotace

Laylee can barely remember the happier times before her beloved mother died. Before her father, driven by grief, lost his wits (and his way). Before she was left as the sole remaining mordeshoor in the village of Whichwood, destined to spend her days washing the bodies of the dead and preparing their souls for the afterlife. It’s become easy to forget and easier still to ignore the way her hands are stiffening and turning silver, just like her hair, and her own ever-increasing loneliness and fear.

But soon, a pair of familiar strangers appears, and Laylee’s world is turned upside down as she rediscovers color, magic, and the healing power of friendship.

Proč jsem si knihu vybrala?

Tahereh Mafi patří už od dob Shatter Me mezi moje nejoblíbenější autory. Furthemore jsem četla loni a mile mě to překvapilo, i když je to middle grade. Na Whichwood jsem se začala mega těšit po zveřejnění anotace. Umývání mrtvol? To jsem si prostě musela přečíst.

Něco málo k obálkám

Whichwood má jednu z nejnádhernějších obálek, které jsem kdy viděla. Naživo je navíc ještě krásnější, a to nemluvím o božských ornamentech uvnitř.

Hodnocení

Laylee už od svého dětství žije sama na okraji městečka Whichwood a pracuje coby omývačka mrtvých těl, jejichž duše dále posílá na onen svět. Po smrti matky a zmizení otce zůstala dívka na práci sama a je jen otázkou času, kdy práce bude až příliš. Obyvatelé Whichwoodu si její práce navíc neváží a nijak ji finančně neodměňují. Není tedy žádným překvapením, když Laylee začne chřadnout. V tu chvíli na scénu vstupuje Alice s Oliverem, které po dobrodružství ve Furthemore čeká další výprava, a to právě do Whichwoodu. Dokáží přátelé pomoci Laylee, než bude příliš pozdě a Whichwood zažije noc plnou hororů?

Whichwood je volným pokračováním knihy Furthemore z pera Tahereh Mafi, která se proslavila především díky své úspěšné YA sérii Shatter Me. K přečtení Whichwoodu není třeba číst první díl, já osobně bych to ale doporučila, jelikož se na dobrodružství Alice a Olivera v prvním díle autorka často odvolává. Whichwood patří mezi middle grade, což znamená, že je primárně určen spíše pro mladší čtenáře. Osobně bych jej ale doporučila starším, jelikož narozdíl od Furthemore je Whichwood o dost temnější, krutější a krvavější. V některých scénách se vám možná bude i zvedat žaludek! Autorčin styl psaní je velmi osobitý a originální, se spoustou poetických přirovnání. Whichwood je směskou akce, napětí a především hledání sebe sama. Hlavní hrdinka musí čelit spoustě výzev a cestě do hlubin vlastního svědomí. Kromě toho jsou kapitoly také velmi pěkně graficky ozdobeny.

“Because somehow, even with the encumbrance of such an unfortunate and isolating occupation, she walked through darkness with elegance, navigating the corridors of life and death with a confidence he'd always secretly longed for.” 

Co se týče postav, nejvíce prostoru zde dostává Laylee. Její osobnost je velmi komplikovaná a čtenář má během celé knihy možnost sledovat, jak se mladá balzamovačka mrtvých rozvíjí a poznává sama sebe. I přes to, že na začátku neprojevuje žádné city, pro mě byla Laylee nejzajímavějším charakterem z celé knihy. Její příběh jsem hltala jedním dechem a líbil se mi i fakt, že autorka zahrnula do jejího příběhu i popisy různých módních kreací, které Laylee nosila. Ve vedlejších rolích se zde objevují Alice a Oliver, kteří se objevili už v prvním dílem, Furthemore. Osobně jsem ani k jednomu až tak nepřilnula, ale i oni procházejí v druhém díle postupným vývojem. Autorka prokázala, že umí napsat zajímavé a originální postavy, které v knihách jen tak nenajdete.

“But one day, she swore, she'd breathe light and color back into the dimness that had diminished her life.”

A jaké byly mé dojmy po dočtení téhle knihy? Whichwood je jednou z knih, které mne letos nejvíc překvapily. Očekávala jsem čtyřhvězdičkovou middle grade podobnou Furthemore. Dostala jsem ale něco mnohem lepšího a temnějšího. Zamlouvala se mi jak hlavní hrdinka, tak i její příběh. Mám ráda temnější příběhy a příběh slečny, která sama omývá mrtvé... yes, please. Je tu i drobet romantiky! Dalším velkým plusem je i jazyk, který autorka využívá. Tahereh Mafi je jednou z mých nejoblíbenějších autorek a jazyk ve Whichwoodu byl naprosto geniální. Trochu jsem se bála angličtiny, ale nebylo vůbec třeba. Je to pořád middle grade, takže ti, kdo už v angličtině čtou, nebudou mít žádný problém.

Whichwood bych doporučila všem, kteří hledají originální a magický příběh o osamělé dívce, mrtvolách a duších a nečekaných přátelstvích. Pokud vás kniha zaujala stejně jako mě, můžete si ji za velmi příznivou cenu objednat na stránkách Megaknih.cz ZDE, odkad ji mám díky skvělé spolupráci i já. Pokud rádi čtete v angličtině, určitě do košíku přihoďte i nějakou další knihu, ty ceny jsou fakt bombové a levnější než na Bookdepository.

Hodnocení: 4.5 z 5 hvězdiček

Zaujal vás příběh Laylee? 

Knihu omrkněte ZDE! 

Zdroje:
Anotace a obálka