Recenze - Mlčící fontány

Oficiální anotace

Madrid, 1957. Španělsko pod nadvládou diktátora Franka zoufale potřebuje peníze, a tak láká turisty a obchodníky. Mezi nimi je i osmnáctiletý syn ropného magnáta Daniel Matheson, který chce skrze čočku fotoaparátu poznat rodnou zemi své matky. Řízením osudu potká mladou Anu, díky níž odhaluje krutou každodenní realitu Španělů, a brzy se sám ocitá v ohrožení. Zvládne ve slunném městě, jehož ulicemi se plíží stíny občanské války, ochránit své milované?

Proč jsem si knihu vybrala?

Ruta Sepetys patří mezi moje nejoblíbenější autorky historické fikce. Měla jsem možnost ji potkat i osobně na Světě knihy, což už taky nějaký ten pátek je... Od té doby nic nového nevydala, takže je jasné, že jsem po těch letech její novou knihu musela mít, a to hlavně proto, že je z prostředí Španělska. Must read!

Knižní trailer

Něco málo k obálkám

Co si budeme, naše obálka převzatá z originálu je ze všech nejhezčí. Rozhodně upoutá na první pohled. Ty ostatní jsou takové mdlé a nijak nereprezentují atmosféru v knize.

Hodnocení

Hotel Castellana Hilton Hotel

Španělsko je v roce 1957 stále pod nadvládou diktátora Franka. Pořádek je vynucován strachem a lidé v sobě stále nesou vzpomínky na občanskou válku, která byla pro mnohé rodiny osudná. Hranice země se však otevřou bohatým Američanům, kteří mají do Španělska vnést kapitál a turistiku. Mezi nimi je i Daniel Matheson, mladý nadějný fotograf a syn ropného magnáta. Naivní Texasan však netuší, jaká tajemství slunné rodiště jeho matky skrývá. To mu poodhaluje krásná pokojská Ana, s kterou se pomalu ale jistě sbližuje. Daniel je rozhodnutý vše poodhalit skrze hledáček svého fotoaparátu. Ani on sám ale netuší, že jedno špatné slovo či pohled znamenají ve Španělsku smrt...

Mlčící fontány jsou nejnovějším standalone románem Ruty Sepetysové, které u nás již vyšla celá řada knih, mezi nimi například V šedých tónech či Potrhaná křídla či Sůl moře. Autorka Česko navštívila i v rámci prvního Humbook festu. Orientuje se především na historickou fikci, nejinak je na tom i její nejnovější román. V něm se zaměřila na osudy frankovského Španělska v 50.letech, které se snažilo zlepšit úroveň žití spoluprací se Spojenými státy. Z toho už vyplývá, že nepůjde o nic veselého. Autorka skrze rozsáhlý výzkum podává fiktivní příběh plný temných a šokujících témat, která pro některé byla bohužel realitou. Zaměřuje se na dopad občanské války, diktátorský režim, rozdíly ve společnosti, mizení novorozenců z porodnic, násilí a mnohé další. Pokud vám některé z nich nedělá dobře, raději se knize vyhněte. Mě donutila hodně přemýšlet. Na pozadí toho tu však máme i milou a velmi realisticky vykreslenou romantiku, která mě fakt bavila. Autorka navíc píše velmi čtivě, ihned vtáhne do děje, dokáže ho správně gradovat. Kapitoly jsou navíc kraťoučké, takže knihou proletíte za pár dní či hodin.

Šedivé miminko. Jeptiščina tvář obrácená do objektivu. Její polekaný výraz, když uháněla pryč. Náhlé zjevení gardistů...

Údolí padlých

Postavy jsou jedním ze stěžejních pilířů celého románu. Autorka na nich postavila prakticky celou zápletku a náležitě je i rozvinula. Působí tak velmi realisticky, což čtenáře donutí s nimi i více soucítit. Vypravěčů a hlavních postav tu máme hned několik - kromě Daniela je tu pak Anna a celá její rodina. Texasan Daniel vyrůstal v dobré a bohaté rodině, díky své španělské matce však dokáže španělsky i mluvit a zná tamní zvyky. I tak skrze něj ale můžeme vidět, jak se jeho iluze pomalu tříští a odhalují ošklivou pravdu o frankovském režimu. Dan navíc vše vyjadřuje skrze fotografie, čímž si u mě vysloužil bezvýznamné plus. Co se týče krásné pokojské Any, osobně jsem ji až tak nemusela, na druhou stranu ale dělala pro svou rodinu opravdu maximum. Jako další máme Aninu sestru Julii a její sestřenici Puri, která pracuje v sirotčinci. Právě Puriiny kapitoly mi přišly asi nejzajímavější - mladá jeptiška vidí na vlastní oči, co se s dětmi děje, ale kvůli své víře se rozhodne mlčet. Anin bratr Rafa zas přináší spolu se svým kamarádem Fugem pohled do španělské koridy. Mým favoritem pak byl Danův bohatý kamarád Nick van Dorne, který sice občas šlápl trochu vedle, srdce měl ale na správném místě.

Nakonec tu mám vlastní dojmy. Všechny dosavadní Rutiny knížky byly absolutní pecky. Autorka má neuvěřitelný talent - i když historickou fikci moc často nečtu, její pojetí mne neskutečně baví a chci víc. Mlčící fontány jsou na mém žebříčku asi druhé - hned za Solí moře. Španělsko absolutně miluju, o frankovské nadvládě ale nevím absolutně nic, takže jsem šla na blind. I tak mne ale kniha neuvěřitelně zasáhla a donutila mne přemýšlet. Autorka ukázala odvrácenou tvář režimu a zvěrstva, která probíhala v sirotčincích a porodnicích ve jménu Franka. Ani romantika nebyla vůbec špatná - vše krásně doplňovala. Rozhodně bych knihu doporučila - pro mě jedna z nejlepších v tomhle roce. Nenechte se odradit počtem stránek, proletíte ji za pár večerů.

Mlčící fontány bych doporučila všem, kteří hledají realistický historický román plný emocí a kruté pravdy z frankovského Španělska z 50.let.

Celkové hodnocení: 4.5 z 5 hvězdiček

Děkuji společnosti albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Více o knize ZDE

Zdroje:

Anotace a obálky