How I Met My Blogger Friend po Americku

Asi vám už došlo, kde jsem tento týden trávila svůj volný čas. Stejně jako každý rok, i letos jsem už počtvrté navštívila English camp se svými přáteli z Mládeže HK. Tentokrát mne doprovila i Willinda z My Books - My Loves.

Že jsou Američani něco extra? Máte pravdu. To jsem věděla už dlouho. I letos se dost předvedli. Však uvidíte.

Amíci letos až na výjimky přijeli z Kentucky

Zabitá cesta

V sobotu ráno jsem musela vstávat poměrně brzy, protože jsem se musela nějak dostat do Hradce. Celou předešlou noc jsem prakticky nespala, takže jsem vypadala ráno jako zombie. Byla jsem mírně nervózní, ale nakonec jsem se přeci jen nalodila do vlaku a spolu s krosnou a čtečkou Lokim a Dare you to jsem se do Hradce dostala. Na místě už na mě čekala Will s rodiči, kteří mě nejspíš chtěli zardousit. Ale neudělali to.

Mňam! Večeře (by Will)

Nakonec jsme se i všichni sešli a pod vedením Honzy se i nalodili do správného vlaku. Samotná cesta byla celkem zabijácká, i když jsme si s Will dokonce i sedly. Krosny jako kráva a samozřejmě spousta bloggerských novinek včetně toho, co čteme. Will moc netušila, do čeho jde, a tak jsem se jí snažila co nejvíc přiblížit atmosféru campu. Do Petříkova jsme po třech hodinách a dvou přestupech nakonec dorazili všichni.

You are book blogger? Really?

Na nádraží pod malebnými Jeseníkami na nás už čekala americká skvadra. Ihned po vystoupení jsem trochu zklamaně zaznamenala menší počet kluků, ale nakonec mi to vůbec nevadilo. Ještě trochu vyjukaně jsme se s typickým Hi pozdravili a zamířili do campu. Už během cesty se nám s Will podařilo seznámit se s Kaitlyn a Debbie. Obě rády čtou a byly nadšené nad způsobem, jakým se s Will známe. Moc jsem nechápala, co je na tom tak cool, ale obě slečny z toho byly dost u vytržení.

Kindle time + Capuccino (by Will)

Po ubytování nás čekal rozřazovací pohovor v angličtině, který jsme obě zvládly na jedničku. Já si popovídala s Kaitlyn a Debbie a Will s Kaeleigh. Večeře byla mňamózní a tam začalo to, co nás pronásledovalo celý týden.

Američanky (zleva - Sarah, Kaitlyn, Maike a Kaeleigh)

 Já + Will + Američani + stůl = normálka

Nestalo se, abychom já a Will u stolu neměli alespoň jednoho Američana. Ze začátku u nás většinou sedělo pár dalších Čechů, ale ke konci campu už to vypadalo tak, že jsme tam s Will byly samy, zbytek Američani. To o něčem vypovídá. Debbie s Jordan si nás prakticky adoptovaly a často jsem i já sama měla pocit, že z části patříme k americkému týmu. Za vše mluví naše každodenní výpravy za capucinnem, které jsme s čtečkami pily u stolu, kde seděl americký tým a většinou psal do deníku nebo se na něčem domlouval. Normálka.

První večer se blížil a přišel čas se naučit camp dance. Tentokrát pro nás vybrali píseň Me Without You od TobyMaca. Tanec byl poměrně složitý a s Will nám trvalo než jsme se jej pořádně naučily. Ke konci campu jsme ale válely a dokonce jsme se dostaly i k tomu, že jsme předváděly pro ostatní. Mimo camp dance jsme si i zazpívaly i takové pecky jako Blessed Be your Name, My Salvation, Jesus is a Rock, One Day Soon nebo Pharaoh, Pharaoh.

Robert během kickballu

Petr, Ježíš a Swag

Letošním tématem celého campu bylo Reconnect - znovuspojení. Každý večer jsme měli možnost slyšet příběhy o Petrovi, příteli Ježíše, který musel najít znovu spojení s Bohem skrze jeho jediného syna. Pokud bych měla porovnat úroveň příběhů s minulými lety, jsem velmi spokojená. Nevtíravým způsobem nás donutili přemýšlet nad námi samými a také nad tím, jak se chováme k ostatním lidem a tak podobně. Mimo hlavního Petrova příběhu se nám postupně svěřili i Američani se svými příběby, které se vždy hodili k tématu. I přesto, že nejsem Křesťan, jsem Petrův příběh hodně prožívala a opět viděla to, že Ježíš byl prostě hustej týpek, kterej měl swag. Slovo, které jsme díky Amíkům používali po celou dobu.

Topící se Petr a Ježíš na vodě

Jedem bomby, Ruce pryč šášo, Pářící se pávi

Měla jsem to štěstí, že jsem s Will skončila ve stejné anglické skupince. Naštěstí. Naší učitelkou byla Kaeleigh, devatenáctiletá slečna z Chicaga, která miluje nakupování a rap. Prostě borka. Během dopoledních hodin jsme se toho poměrně dost naučili a hlavně i dost zpívali. Mimoto jsme měli i dva borce, kteří během scének k filmům předvedli pářící se pávi. Jedna z nejlepších věcí na celém campu. Kaeleigh se nám dostala pod kůži a zabíjela to hlavně češtinou, kterou se snažila naučit. První větou tak bylo Jedem bomby z písničky Bomby, která se jí moc líbila. V duchu bomb to pak pokračovalo i další týden. Poslední večer jsme jí naučili větu Ruce pryč, šášo, kterou řekla nic netušícímu Stephenovi z vedlejší skupinky. Odezva stála za to.

Naše učitelka Kaeleigh na bobovce

Odpolední aktivity a jízda snů

Mimo učení jsme samozřejmě i sportovali a hikovali. Mimo typický volejbal, fotbal, kickball, fresbee atd. jsme si užili i jízdu na bobové dráze, kterou si nejvíc užil Sweet Stephen (o něm dále) a celodenní hike na Šerák, který pěkně zničil naše svaly. Počasí bylo pěkné, a tak došlo i na vodní sporty. Bitka na namydlené plachtě opět dokázala, jak nebezpečná může být (já si odnesla naražená záda). Během hiku jsme s Will ukázaly naší knihomolskou stránku a zahrály si slovní fotbal s knižními tituly.

Sweet Stephen

Sweet Stephen

Zvláštní pozornost vyžadoval jeden z Amíků, který nám hned padl do noty. Nejenom, že uměl řvát jako holka, ale jedna z Američanek ho překřtila na Sweet Stephena, což u mě vyvolalo hlasitý smích. A víte proč? Ten, kdo zná trilogii Sweet ..., tak pochopí. Sweet Evil, Sweet Peril a Sweet Stephen. Tak jsem pojmenovala třetí díl. Škoda, že už to název má. Napsala bych Wendy Higgins, aby popřemýšlela nad Sweet Stephenem.

How I Met My Blogger Friend

A teď se dostáváme k hlavnímu názvu článku. Naše společná knižní minulost z nás udělala celebrity. Po pár dnech už o ní věděl celý americký tým a hlasitě nad tím žasl. Během jednoho oběda Debbie pyšně vyprávěla Robovi o tom, jak jsme se s Will seznámily. Je to prostě děsně cool. Takže pokud pojedete za rok s námi, můžete se těšit na podobnou reakci.

Will, já a Sweet Stephen (by Will)

 Kalwich

Letošní rok byl speciální. a víte čím? Dostavil se k nám Kalwich, pardubický rodák a rapper, kterého jste měli možnost vidět už na Očku. Udělal nám soukromý koncert, který byl prostě bomba. I když nejsem fanouškem rapu, Kalwich si všechny omotal kolem prstu.

Důvody, proč jet na English camp

• Máte slušnou šanci pokecat si pořádně v Angličtině a vyzkoušet si to naživo.
• Poznáte, jak šílení Amíci vlastně jsou a nejspíš se dovíte i něco zajímavého.
• Křesťanský program vám pořádně otevře oči a ukáže pravou stránku křesťanství.
• Donutí vás zamyslet se nad vlastním já (v angličtině). 
• Je šance, že potkáte vlastního Sweet Stephena.
• Zatančíte si a vyblbnete se.
• V Petříkově mají nejlepší capuccino, plus ohromné porce u jídel.
• Jsem tam já. A Will!

A co říct závěrem? Poslechněte si tyhle pecky, které jsme v naší skupince zpívaly!