Recenze - Město z kostí

Anotace:

Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk?

Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů…




 
Proč jsem si knihu vybrala

Město z kostí jsem zezačátku vůbec neplánovala číst. Autorku Clareovou jsem neznala a obálku jsem vídala v knihovně. Nijak mě nezaujala, jak asi všichni tuší kvůli tomu úděsnému Jaceovi. Po výletě do Londýna jsem ale měla na Mortal Instruments větší chuť, protože jsem od Clareové viděla Clockwork Angela a jediná možnost, jak okusit Clareovou byly právě TMI.

Něco málo k obálkám

Tak u obálkování se u téhle knihy zdržíme o něco déle, protože je tu velké množství obálek, které jsou. Žádná není ale asi tak příšerná jako ta naše. Knihu jsem zprvu ignorovala už jen kvůli té obálce. Na to, že je to v podstatě YA, tak se naše obálka oproti té originální naprosto liší. Také logika, vzhledem k tomu, že ostatní obálky dalších dílů jedou už podle té originální. No, představa Jace jako na obálce je značně odpudivá, ta kudla v ruce má být proboha co? A Zkázonoš? Vypadá jako nějakej chcíplej mutant pavouka. Bravo, "good job"!

   

Jen se podívejte na tu krásnou originální obálku s Jacem bez třička a jeho zářícími znameními. To je docela fajn, ne? Jedná se o nejčastější motiv, který se v různých podobách objevuje na většině obálek. Ta zelená vedle ní je německá a nevypadá zas až tak zle. Létající havrani..Sice se to k Městu moc nehodí (až na Huga), ale není to tak zlé.

 

Obličej se znamením patří k anglickým vydáním. Trochu mi připomíná Školu noci, ale ta znamení jsou trochu jiná, pravda. Radši bych měla i tuhle podivnou modrou obálku než tu naši. Další tu máme Ciudad de hulso, španělské vydání. Španělové zvolili obálku s Clary, kterou u nás i ve světě máme až u druhého dílu. Přesto je tahle obálka nádherná a určitě si zaslouží pozornost.

Tak u té první italské obálky popravdě nevím, co na obrázku má být. Valentýn? Lovec stínů? No, nevím. Obálka mi spíš připomíná Levou ruku boží a Vykupitele. Ta druhá je polská. No, možná sice máme divnou obálku, ale ta polská mě dostává taky. Dejte tomu modelovi jinou hlavu a budu šťastná. Co to je proboha za Korejce? A to tílko je také vtipné. Třetí obálka Kemikler Sehri patří Turkům a popravdě se mi i líbí. Vypadí podobně jako ta originální.

 

 

Posledním krasavcem je bulharská obálka. No, nevím jestli se smát nebo plakat. Motiv docela dobrý, ale ta Jaceova hlava je fakt příšerná.

 

Hodnocení

 

Clary Frayová je obyčejná šestnáctiletá slečna, která tráví večery se svým nejlepším kamarádem Simonem. Jednoho večera se dvojice rozhodne vydat se do baru Pandemonium. Clary je vtažena během jednoho večera do světa Lovců stínů, jelikož se připlete přímo do lovu, ve kterém uvidí svého prvního démona, který se pokusí zabít Isabelu Lightwoodovou, jednu z Lovců. Clary nejdřív nechápe, o co se jedná. Její nejlepší kamarád Simon nic nevidí, zato ona má nejspíš nějaký podivný dar vidět mýtické bytosti. Překvapení jsou i Lovci, kteří pro to nemají žádné vysvětlení. Už od začátku se Clary dostává do křížku s arogantním blonďákem Jacem, který má na každou její poznámku ironickou odpověď a černovlasý bratr Isabely Alek zřejmě Clary nemá rád už od začátku. 

 

Vše by bylo v pořádku, nebýt toho, že je matka Clary unesena. Clary se tak vydává do domu, kde nachází spoušť a také Temnonoše, jednoho z démonů. I přesto, že je tu s ní přítomen Jace, dokáže Clary nakonec démona přemoci a zabít ho. Jace jí nachází ve spoušti a odnáší jí do Institutu, kde přebývají Lovci stínů. Clary se tak pomalu léčí a zjišťuje šokující pravdu o své matce a nevlastním otci Lukovi, který vůbec není to, za co se pokládal. Clary je dcerou Lovkyně stínů, takže má možnost vidět Podsvěťany, jako jsou upíři, vlkodlaci, víly a samozřejmě také démoni. Na druhé straně je tu ale blok v její hlavě, který jí brání v tom vzpomenout si na podstatnou část svého dětství. Clary se tak bude muset nějakým způsobem toho bloku zbavit, aby dokázala svou matku zachránit. Vydejte se s ní do Města z kostí a odhalte její minulost. Je libo odbočka do upířího doupěte, setkání s šíleným čarodějem Krasomilem Pohromou, havranem Huginem či šíleným padouchem Valentýnem? To vše a ještě víc najdete v této knize.

 

Neměla jsem od Města moc velká očekávání, což bylo možná dobře, protože tím víc mě kniha uhranula svým stylem psaní a naprosto skvěle promyšleným dějem. Doopravdy jsem se nenudila. Cassandra do knihy vložila všechno, co se mi tak líbí. Je tu plno akce, bojových scén, ale i scén, kdy se vám ježí vlasy (například Mlčenliví bratři). Dále přidejte nějakou tu romantiku, hlavní hrdinku, která není nijak dokonalá, ironického blonďáka se sexy znameními, velkého diktátora a samotné Nástroje smrti. Tenhle miš maš vás nenechá spát a bude vás nutit číst a číst. A následně vzít další díl a číst a číst. Myslím, že kdyby nebylo té ošklivé obálky, tak by měly TMI daleko větší úspěch. Kniha je určena spíše pro teen osazenstvo, ale asi by se u něj mohli zabavit i starší. Velkým plusem je budoucí zfilmování, které začne každým dnem, takže je pravděpodobné, že se z této série stane v budoucnu opět trhák (pokud tedy film nezklame). 

 

 

Pokud jde o postavy, tak tady jsem byla naprosto spokojená. Sice většinou nemám ráda hlavní hrdinky, ale Clary byla miloučká, prostě nic extra, holka do které byste se mohly vcítit i vy. Isabela a Alek Lightwoodovi jsou také kapitola sama pro sebe. Pak je tu Simon, nejlepší kamarád, civil, který se cpe všude, kde je Clary. Simona nemám ráda už od tohohle dílu a asi ani nikdy nebudu. Jace. Jeho ironické poznámky mě donutily se u knihy nahlas smát. Vidíte? A navíc je hot! Valentýn? Sice hajzl, ale má něco do sebe. Čaroděj Krasomil? Ano, další oblíbená postava. Připomíná mi tak trochu našeho šíleného moderátora z Hunger games (i s tou módou). 

 

Jaké je tedy konečné hodnocení toho všeho dohromady? Nedbejte na hnusnou obálku a do Města se určitě pusťte. Je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.

 

Celkové hodnocení:  95 %

Zdroje:

Anotace a obálky

Obrázky