Recenze - Boží hrob

Oficiální anotace

Nemilosrdná vražedkyně pokračuje ve své cestě za pomstou. Mia Corverová se nakonec stala Čepelí Rudé církve, avšak mnozí představení si nemyslí, že si to opravdu zasloužila. Když vyřizuje krvavé záležitosti v odlehlých končinách Republiky, má k zabití konzula Scaevy a kardinála Duoma pořád dost daleko a k pomstění své rodiny zrovna tak. Po střetnutí se smrtonosným nepřítelem začne navíc mít pochyby o fungování Rudé církve. Když Mia zjistí, že Scaeva i Duomo, kteří téměř nevychází na veřejnost, se osobně zúčastní velkých her v Božím hrobě, neváhá a stane se členkou jednoho z gladiátorských kolegií, aby mohla využít příležitosti a skoncovat s nimi. Mezi zdmi kolegia se rodí spiknutí a počet mrtvých neustále narůstá. Mia si bude muset zvolit mezi věrností a pomstou a odhalí tajemství, které by mohlo naprosto změnit celý její svět.

Proč jsem si knihu vybrala?

Série Nikdynoc je jedním z momentálních fenoménů, které na knižní scéně působí. Miluje ji skoro každý. A proto mi to nedalo a musela jsem ji vyzkoušet sama. První díl mne až tak neohromil - rozhodně měl potenciál, ale byla tam celá řada rušivých elementů, které jsem neskousla. Přesto jsem se rozhodla pokračovat druhým dílem, protože jsem pořád měla víru, že se to změní k lepšímu. A tak se i stalo!

Něco málo k obálkám

Protentokrát jsem ráda, že máme originální britské obálky. Ty americké sice nejsou vůbec špatné, ale daleko víc se mi líbí kombinace zvířat a barev, které nabízejí ty britské.

Hodnocení

Zdroj

Mia Corvere stále touží po pomstě. Na cestě k jejímu dosažení se jí podařilo stát Čepelí Rudé církve, což však mnozí její představení neuznávají. Je tu však další problém. Konzul Scaeva a kardinál Duomo prakticky nikdy nevycházejí na veřejnost a dostat se k nim je tak prakticky nemožné. Mladá vražedkyně však zjišťuje, že jedna šance tu přeci jen je - velké gladiátorské hry v Božím hrobě, kterých se oba představení účastní. Mia také začíná pochybovat o věrohodnosti Rudé církve, a tak se s malou pomocí vydává na vlastní pěst do akce a dobrovolně se stává bojovnicí jednoho z gladiátorských kolegií. Pokud se jí podaří dostat na vrchol a stát se nejlepší bojovnicí celého kolegia, dostane se i na hry v Božím hrobě. Podaří se jí dostat na vrchol bez toho, aniž by ztratila samu sebe?

Boží hrob je druhým dílem ze série Nikdynoc z pera Jaye Kristoffa, kterému u nás ve spolupráci s Amie Kaufmanovou již vyšla trilogie Akta Illuminae. Autor děj své nelítostné a krvavé série zasadil do fiktivního fantasy světa, jehož strukturu a fungování nastínil už v prvním díle. Pokračuje v tom i v tom druhém, i když se zde daleko více už soustředí na samotnou zápletku. Jedním z charakteristických znaků celé série jsou poznámky pod čarou, které autor velmi hojně a rád využívá k dovysvětlení různých reálií celého světa. Sama sice velkou fanynkou nejsem, avšak jsem si jistá, že někteří z vás se jistě rádi dovědí něco více. Nikdynoc mne až tak neohromila - vadila mi pomalejší první polovina, kterou jsem se musela prokousávat. Boží hrob se v tomto ohledu naštěstí polepšil a akce začíná už od první stránky. Dalším velkým plusem je téma gladiátorských her, v jejichž duchu se celý díl nese. Gladiátory absolutně zbožňuju, takže jsem byla přirozeně velmi nadšená.

"Mohla by ses vkrást dovnitř?"  navrhla Jessamine. "Skrytá ve svých stínech?"Mia zavrtěla hlavou. "Zpod nich nic nevidím. Potloukat se slepá po doupěti braavi vypadá jako báječnej způsob, jak schytat meč mezi kozy. A tkadlena na nich odvedla fakt dobrou práci. Byla by škoda je zničit."

Mia Corvere by MORGANA0ANAGROM

V první polovině knihy jsou kapitoly rozděleny do dvou časových rovin, které se později spojují v jednu. Kristoffův styl psaní je velmi specifický a nemusí sednout každému. Je čtivý, dokáže vtáhnout do děje a je plný nadávek. Taktéž chci upozornit na spoustu sexuálních a zabijáckých scén, ve kterých mrtvoly padají jedna za druhou. Tedy nic pro slabší povahy. Mladším čtenářům bych knihu nedoporučovala vůbec.

Autor se dále ve velkém zaměřil na budování svých postav, a to hlavních i vedlejších. Vykreslil je velmi realisticky, což čtenářům pomáhá k jejich lepšímu porozumění. Hlavní hrdinkou není nikdo jiný než nechvalně proslulá vražedkyně Mia Corvere. Mia je jednou ze silných ženských hrdinek, které si tvrdě jdou za svým a nebojí se jít ani přes mrtvoly. Sama sice fanynkou Mii nejsem, dokážu ale pochopit, proč ji tolik čtenářů miluje. Daleko více jsem si oblíbila jejího společníka Pana Laskavého, jehož kousavé poznámky mě vždy neskutečně rozesmějí. Fanynkou Ashlinn jsem nebyla ani v prvním díle, nic se na tom nemění ani v tomhle díle. Na druhou stranu jsem si už v jedničce zamilovala Mercuria. Neskutečně mě bavily nové postavy z gladiátorského kolegia - do příběhu vnesly svěží vítr. K hlavní "romantické" lince se vyjadřovat nebudu - nelíbí se mi a byla bych radši, kdyby si Mia vybrala kohokoliv jiného.

Dostávám se k vlastním dojmům. Jak jsem zmínila výše, první díl mne až tak neoslovil. Rozhodně v sobě měl potenciál a chápu, co na knize lidi vidí, na mě to ale nefungovalo. Boží hrob byl ale jedno velké překvapení. Poznámky pod čarou pořád nesnáším a pokud to jde, tak je přeskakuji. Ústředním tématem Božího hrobu jsou gladiátorské hry, což je něco pro mě. Kniha byla akční už od samého začátku, nebyly zde žádné zdlouhavé popisy a ubíhala rychlostí blesku. Upřímně doufám, že se v podobném duchu ponese i závěrečný díl. Vztah mezi Miou a její druhou polovičkou se mi sice moc nezamlouvá, na druhou stranu to trochu odlehčilo všechny ty mrtvoly, které za sebou naše malá vrána nechává. Nejlepší věc na celé sérii? Pan Laskavý.

Boží hrob bych doporučila všem, kteří hledají drsnou a nelítostnou fantasy o mladé vražedkyni, která touží po pomstě své rodiny.

Celkové hodnocení: 4 z 5 hvězdiček

Děkuji společnosti albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Více o knize ZDE

Zdroje:
Anotace a obálky