středa 29. srpna 2018

Recenze - Já, Inrův dědic

Já, Inrův dÄ›dicOficiální anotace

Pradávné velké dědictví, od počátku rozdělené na 9 podílů, a dvě skupiny zlořádů, z nichž každá z vlastních důvodů usiluje o získání všech jeho dostupných částí.

Píše se rok 2000 a pohledný mladý gay bezcílně proplouvá životem sirotka jako fotomodel a go-go tanečník. Hlavní figurkou možná již dávno rozehrané partie, ve které se hraje o jednu z dědických částí, se stává až díky poslednímu focení ve Španělsku. Tam pro něho začíná divoké dobrodružství, v němž nechybí labyrint tajných chodeb, únos, pistole a vraždy, ale ani limuzíny, luxus a nové společenské vztahy, které rovněž maskují svá tajemství.

Hlavní hrdina Damián vás osobitým způsobem vyprávění zavede nejenom do světa fotomodelingu, go-go tanečníků a profesionálních společníků, ale i svých vzpomínek na Španělsko a také do skrytých zákoutí Zlatého lístku – impozantního secesního domu v centru Prahy.

Podaří se mu ve spleti napětí, strachu, intrik, ale i romantiky a občasných humorných okamžiků najít poklad?


Proč jsem si knihu vybrala?

Jak asi už víte, moc českých autorů nečtu, což je velká škoda a přiznávám, že bych se v tom mohla zlepšit. Překladové beletrie je ale tolik, že to většinou prostě nejde. Na druhou stranu se pak ale na české autory o to víc těším. Když mi byla nabídnuta možnost přečíst si Inrova dědice, neváhala jsem. Anotace totiž zněla fakt vtipně a zajímavě.

Něco málo k obálce

Odhalených mladíků na obálkách není nikdy dost. Za touhle stojí profiKOMIKS. A víte co? Mně se líbí. Sladění barev a lístečků s Damiánem je moc pěkné a na pohled příjemné.

Hodnocení

Damián to už od dětství neměl příliš jednoduché. Přišel o rodiče a životem se musel protloukat tak, jak se dalo. Má za sebou práci go-go tanečníka a příležitostného fotomodela. Když se mu naskytne příležitost pracovat jako luxusní společník, neváhá ani na okamžik. To ale netuší, že se nevědomky dostává do nebezpečné hry, ve které figuruje ztracené dědictví jeho dávných příbuzných, a které by jeho nepřátelé chtěli získat pro sebe. Damián tak zjistí, že si musí dávat pozor na to, komu důvěřovat. Spleť intrik, tajemství a strachu se proplétá s romantikou nejenom v ulicích Prahy. Dokáže Damián získat ztracený poklad dřív než jeho život skončí navždy?

Já, Inrův dědic je prvotina z pera českého autora Michala Reha. Jedná se o standalone román, odehrávající se především v Praze, příběh nás ale zavede i do jiných, exotičtějších destinací. Je popsán jako romanticko-dobrodružný thriller, což ve své podstatě odpovídá. V první polovině jsme seznámeni s hlavním hrdinou a společně s ním zjišťujeme pravdu o dávném dědictví. Následuje akčnější a napínavější část, která velmi připomíná honbu za pokladem, jen s tím rozdílem, že hlavnímu hrdinovi jde o život. Autor se nebál použít ani drsnější prostředky - počítejte tedy i s tím, že hrdinové umírají. Co se týče romantické linky, moc hezky příběh doplňovala a vytvářela tu správnou atmosféru. V knize najdeme i LGBTQ+ reprezentaci, hlavní hrdina je totiž gay.

Zatancoval sis dost, je čas na jiný pohyby! pohuhňávám si hříšně v duchu a omluvou za to mi má bejt čerstvě vylohněná třetinka červenýho stříku. 

Zdroj
Jedním z nejvýraznějších aspektů celé knihy je jazyková stránka. Autor používá hodně hovorových výrazů, pražskou mluvu a nebojí se ani novotvarů, především v první polovině příběhu (třeba hlínobordel). Sám sice přiznal, že je měl raději vynechat, protože pro mnoho čtenářů působí jako rušivé elementy, já jsem za ně ale ráda a problém jsem s nimi neměla. Ze začátku jsem sice měla problém se začíst, po nějaké době jsem si ale zvykla a dokázala jsem je ocenit. Jsou alespoň vtipné a k celému rázu vyprávění se hodí. Pokud vám tedy podobný styl vyprávění nesedne, radši se do knihy nepouštějte.

Co se týče postav, tou nejvýraznější je náš hlavní hrdina, Damián. V životě to neměl zrovna lehké a zažil si své. Kromě své sexuální orientace také vyzkoušel zajímavá povolání. Tyto zkušenosti využívá v samotném příběhu. Bylo to příjemné zpestření. Damián je velmi osobitý a moc často se s postavou jako je on nesetkáte. Osobně jsem si ho oblíbila a fandila jsem mu, stejně jako dalším postavám. Mým dalším oblíbencem byl Damiánův nadřízený Richard, který se sice zpočátku chová dost odměřeně, ve výsledku je to ale sympaťák. Stejně jako Damián, ani vy nevíte, komu se dá věřit a komu ne. S každou novou postavou tak přichází pro našeho hlavního hrdinu nová výzva.

Instinktivně je olizuju a slaná chuť ještě umocňuje můj smutek, ve kterým znova prožívám jejich smrt a nově to, že skončili takhle. Nikdo a nic z toho se mi ale už nevrátí, proto musím jít dál.

A nakonec to nejlepší - mé dojmy. Jak jsem zmínila výše, zpočátku jsem měla trochu problém se do knihy začíst. Po prvních 50 stranách jsem ale chytla druhý dech a kniha mne začala vážně bavit. Byla jsem velmi příjemně překvapená. Inrův dědic je netradiční, především díky jazykové stránce příběhu, osobně jsem to ale pokládala spíše za příjemný pokus. Některé zvraty jsem neměla šanci uhádnout, stejně jako romantickou zápletku. Palec nahoru dávám i za konec, který byl nečekaný a trvalo mi delší dobu, než jsem ho celý vstřebala. Pokud tedy hledáte zajímavý a neotřelý dobrodružný příběh z českého prostředí, určitě se do knihy pusťte.

Knihu Já, Inrův dědic bych doporučila všem, kteří hledají zajímavý LGBTQ+ příběh o výpravě za pokladem s netradičním hlavním hrdinou.

Celkové hodnocení: 4 z 5 hvězdiček

Děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku. 
Pokud vás kniha zaujala, můžete si o ní více zjistit ZDE

Zdroje:

Žádné komentáře :

Okomentovat